"Kaly jsou již kompletně odtěžené a v současné době probíhá na místě úprava terénu, po které bude následovat likvidace drobných staveb a rekultivace," řekl Zdeněk Mudra, předseda představenstva společnosti Jerus, která likvidaci na objednávku státu od prosince 2017 provádí.
Od března příštího roku pak bude na místě probíhat ještě tříleté monitorovací období, při kterém se budou z lokality odebírat na rozbor například vzorky vod z kontrolních vrtů.
Samotná sanace skládky přitom nebyla nijak jednoduchá. Práce komplikovala rozloha nádrže i skutečnost, že v dobách bývalého režimu si nikdo příliš nelámal hlavu s evidencí objemu uložených hmot, ani s ekologií. Takže nádrž obsahovala, kromě tehdy nezpracovatelných a zapáchajících těžkých kalů, také řadu pevných látek.
"Prostě se to vzalo, hodilo do nádrže a co nebylo vidět, to neexistovalo," potvrdil Mudra.
Materiál tak kvůli jeho nekonzistentnosti i občasným tuhým předmětům nebylo možné těžit pomocí moderních sacích čerpadel, kde by okamžitě ucpal síta i ventily.
"Nakonec jsme museli zvolit staré východoněmecké jeřáby. Jako jediné dosáhly až do středu velké nádrže, kaly se musely postupně promíchat, mechanicky odtěžit a nakládat přes speciální násypku, kterou jsme vyvinuli s projektanty Sokolovské uhelné a která umožnila oddělit od kalů pevné části," uvedl dále.
Teprve v průběhu prací se zjistilo, že skládka o rozloze přes devět tisíc metrů čtverečních ve skutečnosti skrývá téměř 33 tisíc metrů krychlových materiálu. Tedy o několik tisíc více, než kolik se stát zavázal zlikvidovat. O nadbytečný materiál a jeho zpracování se tak nakonec postarala společnost Sokolovská uhelná, která tak umožnila definitivní likvidaci skládky, která roky trápila především obyvatele nedalekého Chodova.
"Majitelé společnosti nakonec rozhodli, že nechají tuto část historické zátěže zlikvidovat na vlastní náklady, aby se případná likvidace skládky zbytečně dál neprotahovala," potvrdil Stanislav Kapr, hlavní inženýr zpracovatelského úseku Sokolovské uhelné ve Vřesové.
"Všechny kaly, včetně této části, se tak během uplynulých měsíců zpracovaly v tlakové plynárně Vřesová. Ta, jako jediná v České republice, dokázala ve zcela uzavřeném cyklu přeměnit kaly na syntézní plyn a chemické produkty. Syntézní plyn byl využit pro výrobu elektrické energie," dodal Kapr.
Nejvíce z dokončení prací bude profitovat sousední Stará Chodovská i nedaleký Chodov. To ostatně potvrzuje i starosta města Patrik Pizinger.
"Chodováci sice přišli o připomínku jak se v dobách minulého režimu přistupovalo k ochraně životního prostředí, ale myslím, že to nikoho nemrzí. Uleví se nám od nepříjemného zápachu, který Chodov i okolí obtěžoval pravidelně skoro každé léto. Takže jsem rád, že se tuto kapitolu povedlo definitivně uzavřít," uvedl Patrik Pizinger.
Celkem bylo ve Vřesové zpracováno 29 317 tun kalů, včetně těch zlikvidovaných na náklady Sokolovské uhelné. Dalších 2 632 tun nejrůznějších hmot znečištěných dehty, které se v nádrži nahromadily a nebylo je možné zpracovat, bylo předáno ke zpracování specializovaným odpadovým firmám.
Zdroj: Hana Chaloupková
