Takto Josef Nehr popisuje své pocity z Mariánských Lázní, když je navštívil poprvé:
V roce 1779 jsem spatřil poprvé jako nastávající ordinárius kláštera Teplá tuto krajinu bohatou na prameny. Jak jsem užasl, když jsem vstoupil do pustého údolí, kolem dokola obklopeného a pevně sevřeného strmými vrchy a temnými lesy, kde tyto prameny vyplavovaly tak bohatě svou léčivou vodu!
Všechno, co člověk viděl, vzbuzovalo strach, nevoli a odpor. Vrchy a doliny, vodopády a bažiny, kamenné a písečné pahorky, ztrouchnivělé pařezy a vývratě se tu střídaly v nepřetržitém sledu. Kromě jedné staré dřevěné chýše hrozící spadnutím, ve které stály na ohništi zazděny dva železné kotle k získávání Glauberovy soli, kterou tak bohatě vyplavoval Křížový pramen, a kromě jediného, rovněž dřevěného, hrubého prastarého ohrazení Křížového pramene nenalézal člověk nic, co by udělaly lidské ruce.
Bronzová busta Josefa Nehra stojí v areálu Křížového pramene od roku 1857. Na ní je napsáno: Johann Josef Nehr – medicinský zakladatel lázní. Roku 1866 nazvaly Mariánské Lázně po Nehrovi uličku, kde postavil svůj lázeňský dům Zlatá koule.
Ve své knížce napsal slova, která dodnes zná každý obyvatel Mariánských Lázní a která jsou i dobrým mottem pro město: „Protože život každého člověka má nedocenitelnou hodnotu, věřím, že by podstatně přispělo, kdyby zdraví třebas jen jednomu jedinému člověku bylo zde navráceno a jeho život na delší dobu prodloužen.“
Ve zprávě jsou použity informace z hamelika.cz.
