„Nejvíc nás samozřejmě mrzí bilance úmrtí pod lavinami, která je nejhorší za posledních 23 let. V létě čekáme meziroční zvýšení počtu zásahů kolem 10 %,“ říká náčelník Horské služby René Mašín.
Ztracení lidé, boby a tragické laviny
Průběh záchranářské zimní sezóny zásadně ovlivnila epidemická opatření. Sjezdovky byly otevřené zhruba 14 dní, tvrdý lockdown se zákazem cestování mezi okresy trval 43 dní. Celkový počet zásahů Horské služby, který se v zimě rekrutuje hlavně z úrazů na sjezdovkách, v meziročním srovnání klesl. U realizovaných zásahů naopak vzrostla jejich personální i časoprostorová náročnost.
„Zásadně vzrostl počet běžkařů, skialpinistů i pěších turistů v terénu. Přestože hory byly do značené míry zavřené, počet zimních pátracích akcí meziročně stoupl o 23 %. Náročnost těchto zásahů je veliká, a to jak z hlediska počtu lidí, nasazené techniky a času,“ popisuje průběh zimní sezóny náčelník René Mašín.
Objevil se také nový trend, kterému záchranáři pracovně říkají „v teniskách na Sněžku,“ kdy zachraňovali řadu turistů se zcela nevhodným vybavením, navíc v těžko přístupných místech. Národním sportem číslo jedna se zejména v období kolem Vánoc stalo bobování. Počet úrazů na bobech a sáňkách vzrostl meziročně přes doporučení záchranářů bobovat s helmou i chráničem páteře o 36 %. Smutnou bilanci přinesl prudký rozmach skialpinismu. Celkově záchranáři doposud evidují pád 23 lavin. Jejich počet se může po dopočítání údajů od dalších pozorovatelů až zdvojnásobit.
„Nelze říct, že z hlediska lavinového rizika byla zima nějak mimořádná. Prudký rozvoj skialpinismu podpořený zavřením sjezdovek ale dostal do nebezpečných situací řadu návštěvníků hor. Zimní lavinová bilance je z hlediska úmrtí nejhorší od roku 1998. Bohužel vždy uvolnili lavinu lidé, kteří za to pak zaplatili svým životem. I když se lavinové prevenci pro širokou veřejnost věnujeme hodně, před příští sezónou tuto činnosti ještě zintenzivníme,“ říká vedoucí lavinové komise Horské služby Pavel Cingr.
Léto ve znamení náporu na hory
Letní sezónu očekávají záchranáři ještě náročnější, než byla ta loňská, kdy rekordně stoupl počet zásahů meziročně o 10 % na 2704 zásahů. Opět se očekává zvýšený zájem Čechů o tuzemskou dovolenou, čímž se automaticky zvýší návštěvnost hor.
„Pokud bych měl odhadovat, tipnu si, že na konci letní sezóny budeme někde u čísla kolem 3 tisíc zásahů. Počítáme s tím, přizpůsobili jsme tomu přípravu a jsem nachystaní,“ říká náčelník René Mašín.
Klíčová je pro Horské záchranáře příprava lidí na túry. Především jde o vybavení, které by mělo obsahovat dobré oblečení, obutí, lékárničku i jídlo a pití. Stejně důležité je plánování a sledování vývoje počasí. I proto chce Horská služba co nejvíce rozšířit svou unikátní mapu výstrah mezi veřejnost. Do konce dubna ji nabídne k umístění komukoliv na jakékoliv webové stránky.
„Nejdůležitější je sledování bouřkových jevů na hřebenech. Naše výstrahy vycházejí přímo z pozorování v terénu a byli bychom rádi, aby lidé věděli, do čeho jdou,“ vysvětluje René Mašín.
Záchranáři také stejně jako loni očekávají vysoký počet úrazů cyklistů. Helmy by měly být stejně jako na lyžích automatické pro všechny a všude, na horských trailech doporučuje Horská služba i chrániče páteře a kloubů. I z tohoto důvodu se Horská služba v rámci prevence aktivně účastní akce Na kole jen s přilbou. A v neposlední řadě záchranáři vyzývají k ohleduplnosti k přírodě.
„Připojujeme se k výzvě ochránců přírody a vyzýváme turisty, aby přírodu neničili. Co si s sebou do hor přivezou, měli by si také odvézt a vyhodit až doma,“ žádá turisty náčelník René Mašín.
Technologické novinky 2021
V uplynulé zimní sezoně pomáhala Horské službě také aplikace Záchranka, přes kterou si pomoc horských záchranářů přivolalo od prosince 432 turistů v nouzi. Pro letní sezónu přichází Horská služba společně s aplikací Záchranka se dvěma technologickými novinkami. Už v závěru zimní sezóny se úspěšně vyzkoušela funkce poslání fotky přímo z místa události. V několika případech tato funkce o desítky minut zrychlila pátrací akci po ztracených turistech. Druhou ještě čerstvější novinkou je Elektronická kniha vycházek, která vlastně navazuje na papírové knihy umístěné dříve na horských boudách.
„Uživatel ve svém profilu v aplikaci Záchranka vyplní trasu, kterou ten den chcete ujít. V případě, kdy se daný turista nevrátí v nastavené době a jeho bezpečnost nepotvrdí ani avizovaná blízká osoba, bude zaslána notifikace posádce horské služby dané oblasti. Horská služba bude mít vodítko, kde ztraceného turistu hledat,“ vysvětluje zakladatel aplikace Záchranka Filip Maleňák.
Spuštění Elektronické knihy vycházek je v plánu ještě před startem letní sezóny tak, aby aplikace Záchranka co nejvíce pomohla Horské službě v náročném období.
COVID 19 a Horská služba
Onemocnění COVID 19 v tuto chvíli prodělalo 40 % ze 110 stálých zaměstnanců Horské služby. Ani v jediném případě to při využití dobrovolných členů neomezilo fungování a rozpis služeb organizace. Při dodržení protiepidemických opatření se také podařilo alespoň částečně realizovat pravidelná zimní cvičení. Tam, kde to personální a organizační situace dovolila, se horští záchranáři, stejně jako třeba vojáci nebo hasiči, zapojili i do pomoci zdravotníkům. V Libereckém kraji to byla například pomoc Zdravotnické záchranné službě s transportem lidí z domů do sanitek nebo s dezinfekcí vozů. V Karlovarské nemocnici zase záchranáři v průběhu tvrdého březnového lockdownu, kdy i hory zely prázdnotou, vypomáhali jako sanitáři.
Zdroj: Horská služba
