Obvykle se pro balneologické účely rašelina mele na částice o velikosti do 3 milimetrů a následně se smíchá s vodou. Používá se buď lokálně ve formě teplých obkladů a zábalů, nebo ve formě koupelí o teplotě 37 až 38 °C. Jejím působením dochází k postupnému a rovnoměrnému prohřátí organismu, zlepšení pohyblivosti, uvolnění svalového napětí a aktivaci imunitního systému.
„Považuji za velmi důležité, aby se Institut lázeňství a balneologie mimo jiné podílel na podobných projektech, protože právě díky jeho činnosti by se měly potvrzovat a dokazovat léčebné účinky lázeňské péče,“ uvedl uvolněný zastupitel Karlovarského kraje Vojtěch Franta.
K rozmělnění rašeliny dochází na principu hydrodynamické kavitace. Proces probíhá v?reaktoru – hydrodynamickém kavitátoru – ve kterém se rašelina rozmělňuje pomocí velkou rychlostí se?otáčejících protisměrně orientovaných lopatek nebo hřídelí osazených rotory s?různými druhy drážek. Takto rozdrcená rašelina má v?porovnání s?rašelinou upravenou běžným způsobem jemnou strukturu, vytvořená směs je proto stálejší s výrazně pomalejším průběhem sedimentace.
Zda bude tento způsob úpravy rašeliny perspektivní pro využití v lázeňství, ukážou další analýzy, které v?současné době probíhají. Další výzkum se zaměří zejména na biologicky aktivní látky, jež se tímto způsobem z?rašeliny uvolní, a na rozdíly v?tepelné kapacitě takto upravené rašeliny.
Zdroj: Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje
