Do povodněmi postiženého území bude předsunuta dislokace Záchranného útvaru HZS ČR, kterou může velitel odřadu dle potřeb využívat. Tak znělo zadání letošního největšího cvičení složek IZS v Karlovarském kraji s názvem Potopa 2019. Fiktivní Jesenický kraj bylo na dva dny území v okolí Chebu, kde účastníci cvičení plnili zadané úkoly především na vodních nádržích Jesenice a Skalka.
Stoletá povodeň neznamená, že tato povodeň se na daném území vyskytuje jednou za sto let. Jedná se o označení vodního stavu, jehož hodnoty se v dlouhodobém časovém období nevyskytovaly častěji, než právě jednou za sto let. Toto označení tak vyjadřuje míru povodně, její závažnost, kdy u desetileté povodně je pravděpodobnost, že tento stav nastane celkem pravidelně, u stoleté se jedná o tak závažný stav, který nás postihuje jen ojediněle.
Cílem cvičení bylo připravit a vyslat takzvaný odřad. To znamená speciálně určená skupina hasičů a techniky, která má plnit konkrétní úkoly. Tento pojem se používá zejména při vyslání většího množství sil a prostředků s logistickým zázemím. Odřad je schopný pracovat v místě svého nasazení zcela samostatně, s vlastním dostatečným vybavením, ale také s vlastním zázemím pro všechny zasahující. Tento odřad se přesunul z Karlových Varů na Chebsko, kde na ploše letiště Cheb vybudoval své seřadiště techniky včetně místa pro zázemí všech zúčastněných složek a také asistenční centrum pomoci. To slouží pro zajištění základních potřeb zachráněných osob. Kromě jednotek Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí během cvičení plnili zadané úkoly také členové ostatních složek IZS z řad policie, záchranné služby, armády, vodní záchranné služby. Figuranty pak tvořili příslušníci armády a studenti karlovarské střední odborné školy. Celkem se cvičení zúčastnilo téměř dvě stě osob a přes padesát kusů techniky. Úkolem cvičení nebyla protipovodňová ochrana, ale záchrana osob z různých situací, které vycházely z reálných podmínek a zkušeností záchranářů při řešení této živelní události. Nejvíce používaným prostředkem tak byly lodě a čluny, záchranné vesty a další vybavení pro práci na vodě.
Velitel odřadu po seskupení veškeré povolané techniky dostával postupně úkoly, které měl řešit. Jako první rozehra byl výbuch a následný požár v garážích u hráze přehrady, kdy povodeň zamezila přístup hasičů jiným způsobem, než po vodě či ze vzduchu. Vyslané jednotky tak musely zvládnout dovézt si dostatečné vybavení na zvládnutí požáru na člunech a zároveň zachránit zraněné osoby na místě. V dalších úkolech hasiči zachraňovali osoby uvízlé na zaplavené mostní konstrukci, vodáky z převráceného raftu, osoby uvízlé v rozvodněné řece, další osoby uvězněné na utrženém pontonu, který nekontrolovaně plul po vodní hladině, zraněné po pádu z vyvýšených míst do vody, osoby pohřešované na různých místech zasažených velkou vodou. Vždy se jednalo o místa, kde bylo nutné využít přístup pouze z vody na lodích či s použitím letecké záchranné služby.
Zachráněné figuranty převážely sanitky záchranné služby či přepravní prostředky hasičů na určená místa, část na stanici hasičů v Chebu, kde bylo simulováno zdravotnické zařízení, část do zřízeného asistenčního centra pomoci na chebském letišti. Zde bylo nutné provést přesnou evidenci zachráněných osob a bylo jim poskytnuto vše potřebné pro nouzové přežití od jídla, pití, případně teplého oblečení až po první psychologickou pomoc.
Cvičení začalo ve středu v brzkých ranních hodinách přijetím výzvy o sestavení a vyslání odřadu, záchranné akce pak na hladině vodních nádrží Jesenice a Skalka pokračovaly až do nočních hodin.
Zdroj: HZS Karlovarského kraje
