Kamna, která jsou nejenom po technické, ale i po umělecké stránce světovým unikátem, vznikla na objednávku Národopisného muzea v Chebu v letech 1941 - 1944. Dokončené dílo však již do města nedoputovalo, a to kvůli hrozícímu bombardování. Poválečná snaha dovézt kamna do Chebu vyšla v tehdejší složité době na prázdno a poté byla na nějaký čas k vidění na hradě v Lokti. Odtud byla kvůli ideovým sporům s tehdejším režimem v roce 1972 odstraněna a navrácena počátkem 80. let zpět do Chebu, kde byla po obtížné rekonstrukci od roku 1993 vystavena v prostorách hradu. V roce 2016 započal spor s městem Loket o jejich vydání.
„Mohutné těleso z glazované keramiky je zdobeno plastickými reliéfy, na nichž jsou zachyceny výjevy ze života sedláků s důrazem na jejich zvyky a obyčeje. Jsem proto moc ráda, že kamna zůstávají v Chebu, pro který byla původně vytvořena a s jehož novodobou historií jsou úzce spojena. Ba co víc, do budoucna s nimi máme velké plány,“ uvedla náměstkyně hejtmanky Karlovarského kraje Daniela Seifertová s tím, že chce navázat na ideový záměr bývalého ředitele Muzea Cheb Zbyňka Černého.
Podle něho se měla kamna zrestaurovat a poté přesunout do expozičních prostor muzea. Kraj na tyto účely již vyčlenil ze svého rozpočtu pro letošní rok 1 milión korun.
„V brzké době bude dokončen podrobný restaurátorský průzkum díla, po němž bude následovat odborné rozebrání a přesun z prostor chebského hradu, kde jsou kamna v současné době umístěna. Po zrestaurování jednotlivých částí bude proces financovaný z rozpočtu Karlovarského kraje završen jejich opětovným sestavením. Realizace náročného podniku bude předmětem veřejné soutěže. Nezbývá, než si přát, aby se národopisná kamna po všech těchto peripetiích konečně dočkala důstojné prezentace v rámci stálé expozice Muzea Cheb a stala se její součástí a ozdobou,“ dodala ředitelka Muzea Cheb Martina Kulová.
Zdroj: Krajské listy Karlovarského kraje
