Vzhledem k tomu, že se v době restriktivních opatření vlády v souvislosti s pandemií Covid-19 dostávaly souhrnné informace o stavu lázeňských zařízení ke zodpovědným orgánům až se zpožděním (např. až poté, co je vyhodnotily Úřady práce), rozhodl se Institut lázeňství a balneologie, v. v. i. ve spolupráci s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání, p. o. provést dotazníkové šetření aktuálních dopadů Covid-19 na české lázeňství. Za tímto účelem oslovil v průběhu dubna 2020 celkem 48 lázeňských zařízení s žádostí o vyplnění elektronického dotazníku, který zjišťoval aktuální dopady vládních opatření.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že k omezení provozu většiny zařízení došlo v období od 9. 3. 2020 do 22. 3. 2020. K samotnému uzavření největšího počtu provozoven pak došlo skokově, a sice ve 12. (16. – 22. 3. 2020) a 15. (6. – 12. 4. 2020) týdnu. Omezení provozu a následné uzavření lázeňských domů se samozřejmě dramaticky odrazilo v objemu jejich dosažených příjmů. V měsíci dubnu eviduje drtivá většina zařízení příjmy do 1 mil. Kč, a to jak od zdravotních pojišťoven, tak samoplátců. Výpadek příjmů s sebou přináší též kumulaci nesplněných závazků vůči dodavatelům a klientům. Jejich průměrná výše činila k 1. 4. 2020 cca 3,74 mil. Kč, v krajních případech představovala i několik desítek milionů korun. Zhruba polovina respondentů nemusela v době vyplňování dotazníku v souvislosti s pandemií Covid-19 ukončit pracovní poměr žádnému zaměstnanci. Poskytovatelé, kteří se tomuto kroku nevyhnuli, propustili v průměru 45 zaměstnanců. Počet nejvíce propuštěných jedním poskytovatelem činil 250 zaměstnanců. Propouštění se dotklo všech pracovních pozic, ale jednoznačně nejpočetnější skupinu tvoří obslužný/technický personál. Z geografického hlediska byly mezi respondenty, kteří byli nuceni propustit zaměstnance, subjekty z Karlovarského (7 respondentů), Olomouckého (1 respondent) a Moravskoslezského kraje (1 respondent). Všechna zařízení zavedla v době nástupu pandemie Covid-19 zvýšená hygienická opatření ze strany personálu. Téměř třetina respondentů uvedla, že přestali na lázeňský léčebný pobyt přijímat klienty, kteří pobývali na území Itálie, Číny a Tchaj-wanu. Skoro tři čtvrtiny poskytovatelů se v době nouzového stavu zapojily do veřejně prospěšných aktivit v boji s Covid-19. Jako nečastější způsob pomoci zmiňovali šití roušek a dále poskytnutí lůžkových kapacit zdravotníkům a hasičům či personálních kapacit domovům pro seniory.
Z výsledků šetření je také patrné, že lázeňství v některých krajích České republiky je postiženo více než v jiných. Nejvýrazněji se dopady pandemie projevují v Karlovarském kraji, kde lázeňství a na ně navázaný cestovní ruch tvoří podstatnou část ekonomiky.
Aby bylo možné připravit scénář, který by minimalizoval negativní dopady podobných situací v budoucnu, bude třeba provést komplexnější analýzy. Institut lázeňství a balneologie, v. v. i. proto v návaznosti na proběhlé dotazníkové šetření připravuje ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Západočeské univerzity a Vysokou školou ekonomickou výzkumný projekt, jehož výstupem by měly být návrhy takovýchto opatření.
Souhrnná zpráva o dotazníkovém šetření konaném v dubnu 2020 mezi poskytovateli lázeňské péče je veřejně dostupná na webových stránkách Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i. https://www.i-lab.cz/publikacni-cinnost/.
Zdroj: Mgr. Kristýna Matějů, PhD.
