Zdejší členové se od roku 1994 postarali o kultivaci bývalých močálů. V současnosti je okolí rybníků s celkovou vodní plochou 12 hektarů oblíbeným místem vycházek ostrovských obyvatel.
„Kapr u nás, protože to je oblíbená ryba, je zhruba 90 procent produkce. Pak jsou tu zastoupeni lín, štika a candát. V posledních několika letech ještě chováme Jelec jesen, který je určený pro zarybnění Ohře,“ popsal hospodář místní organizace Lumír Pála.
O ryby je potřeba se také starat z hlediska krmení. Používá se pšenice a některé speciální druhy směsí.
„Krmí se prakticky každý den, teď v sezoně, vyjma velkých rybníků jako je teď, co stojíme u Velkého Borku, ten se krmí dvakrát týdně, protože se zaváží krmnou lodí,“ vysvětlil hospodář.
Ročně na krmení ryb v Boreckých rybnících potřebují rybáři okolo tří stovek metráků pšenice, která v loňském roce razantně podražila.
„Minulý rok jsme nakupovali pšenici za metrák 1050 korun, letos za 650 korun. A je to základní náklad, největší náklad, který tu máme. A když si vezmete, že za kilo kapra dostáváme 54 korun, tak to je cesta prostě, jak se říká z ruky do úst,“ spočítal Pála.
Rybáři se navíc musí vypořádávat s více druhy škůdců.
„Největší škůdce, který je speciálně na této soustavě je kormorán, který tady teď není, ale jakmile se ochladí a budou migrovat ze severu, tj. z Dánska, Norska atd. na jih, tak my jsme na trase a u nás to mají jako občerstvení. A ten kormorán jeden za jeden den má krmnou dávku nebo sežere zhruba 0,6 kilogramu ryb. Ty musí mít, prostě on nemůže hladovět, protože by nebyl schopen toho tahu. Takže když přiletí hejno, kde jich je 100, 200, tak si jednoduše spočítáte, kolik za jeden den sežere ryb,“ posteskl si hospodář.
Zatímco kormoráni jsou sezónní škůdci, další jako vydry a volavky decimují stavy celoročně. Podmínky pro chov ryb je přitom v Ostrově slušný i díky důmyslnému systému spojujícímu jednotlivé vodní plochy.
„Díky tomu, že máme přívod vody z Jáchymovského potoka, který je schopen sem dodávat zhruba těch 60 litrů, 80 litrů za vteřinu. Takže my kyslíkové deficity máme, ale řešíme zvýšeným přítokem a zvýšenou hladinou. Jsou organizace, které tuto možnost nemají a samozřejmě ty ryby, které v těch velkých horkách, kdy ta voda má 26 stupňů plus, tak přestanou žrát a prakticky bojují o život s tím. Ryba, když má kyslíkový deficit, tak nežere, tudíž se zastavuje i krmení a dělají se různá záchranná opatření, čerpadla atd. Zde se to stalo jednou před 20 lety, kdy ještě nebyl přítok, tak jsme museli hasičským čerpadlem tady dvě noci stříkat, protože ten deficit toho kyslíku nastává v noci,“ prozradil Pála.
Rybáři letos očekávají i vlivem teplejšího počasí slušné přírůstky. Každý týden se provádí kontrola odlovem.
„Kdy se ryby odchytí, zváží, změří, prohlídne se jejich zdravotní stav a podle toho se upravuje i krmná dávka. Pakliže ta ryba málo přirůstá, tak se zvyšuje dávka krmení a když je to dobrý, tak se šetří krmení. No protože to jsou peníze. Letos, teď stojíme u rybníka Devátý - Velký Borek, ten má produkci, respektive odlov okolo čtyřiceti metráků, pětačtyřicet metráků. Předpokládám, že splníme, protože bylo dlouho teplo a ryba byla aktivní, žrala, takže přírůstky budou dobré a i ryba je v kondici velmi dobré,“ dodal hospodář.
Jak ze slov hospodáře Lumíra Pály vyplývá, mohou se letos návštěvníci těšit na velmi dobré kapry, ale i líny, štiky či amury. Nezapomeňte si proto poznamenat do diářů důležitý a dobře zapamatovatelný datum - 28. října.
