Zázemí letošnímu 9. ročníku, jenž vyšel na 9. prosince, opět poskytl Dům kultury. Výtěžek z dobročinného běhu je letos určen pro projekt Sanitky přání a místní občance Růžence, která trpí roztroušenou sklerózou. V prvním patře před sálem probíhaly registrace běžců, kterých nakonec bylo 521. A pro každého byla připravena pamětní dřevěná medaile.
„To jsou většinou rodiny s dětmi. Najdou se tam opravdu i nějací vážní běžci, závodníci, ale převážně to je pro rodiny, protože běh s čelovkou lidi stmeluje, aby rodiny našly nějaký ten svůj program vyžití pro děti a aby vlastně v rámci toho mohli i pomoci druhému,“ uvedla organizátorka akce Michaela Valentová.
Pořadatelem akce je spolek Pomáhej srdcem. Kromě dvou hlavních postav se na akci na místě podílí zhruba tři desítky podporovatelů. Sponzorsky se připojila řada firem, ale také město Ostrov a Hroznětín.
„Pomáhá mi s tím určitě moje kamarádka Eliška, úžasní pořadatelé, který tady všude můžete vidět a samozřejmě moje rodina, přátelé. Já si myslím, že každý, kdo chce pomáhat, tak nám pomáhá, přikládá ruku k dílu,“ přiblížila Valentová.
Doprovodný program začal od 16:30 vystoupením skupiny Výměna 73, která si připravila pásmo koled a vánočních písní. Ve stáncích nabízeli kromě punče a horkého čaje i ruční výrobky místních tvořivých lidí, ale také odsouzených z nedaleké věznice ve Vykmanově. K přítomným promluvila také primářka neurologického oddělení nemocnice v Teplicích a vedoucího tamního RS Centra.
„Určitě všichni víte, co to roztroušená skleróza znamená. Že to není nemoc starých lidí, kteří zapomínají, ale že jde právě o mladé lidi, kteří kolem třicátého roku věku najednou začnou mít potíže, že se jim špatně chodí, špatně vidí, mají potíže třeba se stolicí, s močením a to je něco, co ve třiceti letech je příšerný šok. Ale není to něco, kvůli čemu je třeba končit se životem, ale naopak je třeba s tím začít bojovat. A právě k tomu, abychom podpořili lidi, kteří s tím bojují, jako třeba Růženku, pro kterou je letošní běh určen, je skvělé, že se tu scházíte a že si uběhnete nebo projdete se tou trasou, která je již podeváté tady v Ostrově vytyčena,“ přiblížila MUDr. Marta Vachová.
Program pokračoval obrazově zajímavou ohnivou show Aliatrix. Běžeckou rozcvičku s Karlem Kunzem podpořili členové bubenické skupiny ZUŠ Ostrov pod vedením Petra Tyra. Poté se již na přesunuli běžci k místu hromadného startu, aby se vydali na necelých pět kilometrů dlouhou trať.
První z nich dorazili do cíle po necelé půlhodince i přes namrzající povrch trasy. Mezi nimi taky člen posádky Sanitky přání, která má celorepublikovou působnost a plní poslední přání nevyléčitelně nemocným.
„Tak je to samozřejmě pro nás jako docela nezvyklá situace být v roli těch, kterým je vlastně pomáháno, ale pro nás je to opravdu neocenitelná věc, protože ten čas a ta dovednost, vlastně shánění prostředků na fungování organizace je něco, na co nám nezbývá tolik času právě kvůli těm přáním a dalším věcem. Takže my jsme za tohle opravdu vděčni. A musím říct, že já osobně jsem nikdy nebyl ještě na skupinovém běhu a tady ta energie tou rozcvičkou a vším prostě úplně perfektně sálala a tepala, takže jsem byl moc rád, že jsme mohli dorazit a že jsme se tady té akce mohli zúčastnit,“ popsal Igor Kytka, předseda Spolku Sanitka přání.
Projekt, jehož idea vznikla 15 lety v Holandsku, funguje u nás od letošního roku. Peníze na činnost získává od drobných dárců a má zřízený transparentní účet. Členové a spolupracovníci se rekrutují převážně z oblasti zdravotnictví.
„To zaměření je poměrně různé, ale já osobně jsem vlastně psycholog. Zabývám se uživatelským výzkumem, inovacemi v sociálních službách, takže přímo sanitkou jezdím jenom jako řidič, když nevezeme klienty, ale většina vlastně našich kolegů, tak jsou zdravotníci, zdravotní sestry, zdravotní bratři, řidiči, záchranáři. To jsou vlastně ty povinné posádky, které zajišťují vlastně bezpečí a nějakou stabilitu pro toho klienta. Pak máme nějakou skupinu lidí, která typicky nejsou nebo nemusí mít zdravotnické vzdělání, kolegyně, která třeba nám pomáhá s přípravou auta a také lékárnice, takže je to taková všehochuť, ale zdravotníci dominují,“ dodal Kytka.
Kromě startovného mohli návštěvníci přispět i zakoupením lístků do tomboly či účastí v dražbě obrazu s názvem Cesta k naději od Dagmar Schweighoferové. Ten se nakonec vydražil za úctyhodných 13 tisíc korun a spolu s dresem HC Energie za vydražených 5.555 korun navýšil celkovou částku celé akce na rekordních 150.032 korun.
