Klíčové téma je perspektiva budoucnosti pro nastupující generace.
„Tím nejtěžším úkolem je to, co řeší celý tento region. Ostatně Karlovarský kraj patří mezi strukturálně postižené kraje. Jeho největší bolístkou je to, že nám odchází mladá generace studovat a bohužel ne všichni se vrací. Já tedy věřím, že už se pomalu ta karta obrací a že někteří mladí, kteří už tady mají takzvaně ty svoje kořeny, ty své prarodiče, rodiče i nějaké ty majetky, které díky tomu po těch svých rodičích tady nějakým způsobem budou třeba i spravovat, takže se sem budou vracet, že tady bude pro ně i dostatek příležitostí. Ostatně je to vidět i na tom, že hledáme třeba zubaře a povedlo se nám tady najít zubaře. Takže to si myslím, že to je, to je to, o čem vlastně teď si povídáme, že největší bolístkou je to, že chceme, aby se mladí vraceli a proto musíme něco udělat. A myslím si, že i ten Strategický plán rozvoje města na to myslí,“ přiblížil místostarosta Ostrova Pavel Čekan.
V jarních měsících letošního roku proběhlo zpracování analytické části, po které následoval průzkum mezi obyvateli města. Šetření prováděla firma s bohatou zkušeností v oblasti regionálního rozvoje a strategického plánování.
„Pokud město neví, kam jde, tak tam nikdy nemůže dojít. Pokud města neplánují, nedělají nějakou strategii, tak skutečně dělají jen běžnou správu a údržbu. A samozřejmě z toho dlouhodobého hlediska v těch městech potom kulminují nějaké negativní aspekty. Ta města se vylidňují, vznikají tam sociálně vyloučené lokality apod. To znamená, ta strategie by měla určit, jak chceme, aby to město vypadalo za deset, patnáct, dvacet let, a k tomu potom směřovat tas opatření, které tu strategii naplní,“ uvedl ředitel poradenské firmy Jan Havránek.
Ze širšího kontextu mezinárodních či národních souvislostí, do kterých se výsledná strategie musí zasadit, jdou z druhé strany potřeby obyvatel. Ti mohli vyjádřit své priority v průzkumu, jenž oslovil 544 dospělých a několik stovek dětí a žáků.
„Vlastně jsme byli velmi překvapeni pozitivní reakcí respondentů, kdy oproti jiným karlovarským městům naprostá většina obyvatel Ostrova je hrdá na to, v jakém městě žije. Přes 90 procent obyvatel je spokojeno s životem ve městě, jsou spokojeni s bezpečností, s kvalitou služeb a i s kulturní nabídkou, sportovním vyžitím a apod. Samozřejmě nám tam vyvstala celá řada různých otázek, kde by obyvatelé preferovali nějaké investice, ale protože ten výzkum dopadl velmi dobře a lidi opravdu jsou hrdí na to, že v tom městě žijí, tak se snažíme, aby ta strategie přímo reflektovala jejich potřeby,“ prozradil ředitel firmy zpracovávající strategii města.
Od května se začaly scházet pracovní skupiny, ze kterých do září vzešly analýzy a vznikl základní dokument. Ten nyní prochází veřejným připomínkovým řízením. Za město je hlavním hybatelem Odbor rozvoje a územního plánování.
„My se chceme s veřejností a s obyvateli města bavit o tom, co potřebují ve svém městě. Samozřejmě, že strategie bude zahrnovat projekty, které jsou veliké, strategické, klíčové, finančně náročné, časově náročné, ale pak to mohou být i drobná opatření, která třeba zlepší veřejný prostor nebo zlepší nějakou situaci v nějaké konkrétní lokalitě, takže proto potřebujeme znát ten názor obyvatelstva, aby řekli, že mají nějakou potřebu,“ vyzvala veřejnost vedoucí Odboru rozvoje a územního plánování Alexandra Fürbachová.
Důležitou součástí plánovaní projektů je jejich soulad se širším rozvojem území, který řeší urbanismus. Ten by měl podle některých mít garanta v osobě architekta města. Jinak hrozí roztříštěnost a nekoncepčnost poškozující celek.
„Město je potřeba vnímat jako celek, jako organismus, který má různé své končetiny a údy a orgány. A je potřeba, aby tady ty všechny věci do sebe zapadaly a fungovaly společně,“ přirovnal Daniel Vyhlídka, zastupitel města Ostrova.
A zmínil příklad z jedné lokality města.
„Což je prostor mezi Penny, který kdysi byl nazván Ostrov mezi ostrovy. Je to úžasné místo, který vyžaduje podle mě rozumnou a správnou péči. A tady si myslím, že právě ten městský architekt by měl být ten orgán, který nad tím bude dohlížet a bude městu radit, jak dál postupovat s využitím toho území, se zástavbou, s etapizací. Jestli tam bude architektonická soutěž, jak to vlastně bude dál pokračovat,“ dodal Vyhlídka.
Strategický dokument je brán všemi zúčastněnými jako živý proces, který se bude nadále cizelovat a musí také reagovat na aktuální situaci a finanční možnosti města.
„Kdybyste nic neměnili jeden, dva, tři roky, tak se nic zásadního nestane. Problém je, že Ostrov například nemá dostatečné kapacity pro bydlení, tak když se na to podíváme z nějaké dlouhodobé perspektivy, tak nám klesá počet obyvatel a ti obyvatelé tvoří potom sílu lokální ekonomiky. Pokud tady bude méně lidí, bude tady méně obchodů, méně služeb. Samozřejmě město bude mít méně peněz do rozpočtu ze sdílených daní. Takže my musíme ten trend, který tady je, zastavit, otočit a opravdu prostě jako preferovat, aby to město organicky rostlo,“ okomentoval význam strategie Havránek.
Veškeré dostupné informace o strategii města, včetně možnosti se zapojit do procesu, najdou zájemci na webových stránkách www.ostrov2040.cz. Důležitý termín je 13. listopadu dokdy je potřeba se se svými podněty a návrhy prostřednictvím webu připojit. V prosinci pak bude dokument schvalovat Zastupitelstvo města.
