Lesníci, vlastníci lesů, statutární zástupci měst a obcí z Karlovarského a Ústeckého kraje si v celodenním programu vyslechli několik přednášek a diskutovali nad dopady chystaného kroku.
„Chtěli jsme, aby starostky a starostové těchto obcí dostali od nás z lesnické obce natolik relevantní informace, na jejichž základě by se mohli opravdu odpovědně rozhodnout, jaký postoj k samotnému vyhlášení CHKO Krušné hory zaujmou,“ uvedl Ralph Erlebach, správce lesů města Ostrova.
Pořadatelé oslovili všechny vlastníky lesů, včetně soukromých i církevních, zúčastnili se i zástupci státem zřizovaného podniku Lesy ČR. Jedním z hlavních argumentů pro obezřetnost je podle účastníků právní nejistota ohledně následného hospodaření v zalesněných územích. Vlastníci by se mohli, podle jednoho z vyjádření během diskuse, stát z majitelů pouhými návštěvníky, kteří se na svůj majetek jen chodí dívat. Na druhou stranu, jinde v našem kraji je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, která zde funguje od roku 1974.
„Vždy je to o vše dialogu a v tomto okamžiku se připravuje Chráněná krajinná oblast a je dobře, že tady zaznívají i takové silné argumenty. A je třeba v té přípravě a teď v těch připomínkách potom možná i meziresortu, protože to jsou lesníci, to je Ministerstvo zemědělství, tyto věci uplatnit. A samozřejmě kolegové, a to je evidentní, mají pocit právní nejistoty, oni jí jasně definovali a tuto právní nejistotu nebo ten pocit, jako je třeba posunout dál na úrovni resortů nebo i na úrovni meziresortního jednání, poněvadž my sami budeme rádi, pokud tahle věc se právě v těch bližších ochranných podmínkách, ale i v metodikách, který náš rezort má, jasně definuje. Jinak za mě - my jsme Chráněná krajinná oblast naproti přes údolí řeky Ohře. Našimi partnery jsou velká lázeňská města. Nevidím problém, naopak si myslím, že je to dobré soužití. První zóny ve Slavkovském lese jsou kolem Kladské a Lesy České republiky. Obrovský rozsah, nevidím problém. Umíme spolupracovat a i z hlediska soukromých vlastníků, jsem tady potkal pana ředitele Loketských lesů, tak Loketské lesy jsou partner. Mají tam i velmi hodnotné lokality a myslím si, že to soužití ochrany přírody a vlastníků lesa a vlastně i obce, která je vlastníkem jako nevidím konfliktní a zatím si myslím, že v mém případě 15 let, kdy tuto věc nějak garantuji, tak jsem za tu dobu nezažil, že bychom nějakým způsobem byli snad i ve při. Samozřejmě máme jiné názory, ale vždy je to o komunikaci,“ popsal své zkušenosti ředitel správy CHKO Slavkovský les Jindřich Horáček.
Relevantním argumentem k opatrnosti zavádění nové Chráněné krajinné oblasti je fakt, že se jedná o první takto osídlenou oblast.
„Chráněných krajinných oblastí je 26, dvacet jich vzniklo před rokem 1989, čtyři vznikly před účinností zákona 114 a pouhé dvě vznikly za platnosti současně platného Zákona o ochraně přírody, z toho jeden za bývalou železnou oponou a druhá v bývalém vojenském prostoru. Takže CHKO Krušné hory je první vyhlašována chráněná krajinná oblast, která jde do území, kde se žije, kde rozběhlý život, kde se podniká, kde se běžně hospodaří v lese. Proto tahle diskuse, proto snaha o bližší definování ochranných podmínek,“ dodal správce Lesů města Boží Dar Karel Picura.
Nad dopady vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která má být rozlohou zdaleka největší v republice, je podle zúčastněných potřeba ještě mnoha diskusí. Důkladně se musí vyjasnit řada situací, které mohou být v praxi uplatňovány.
„Například zákaz těžeb nad 150 let, to nám totálně rozbíjí ekonomický model našeho přírodě blízkého hospodaření. Zákaz těžeb listnatých dřevin. Znovu stejný problém. Na druhé straně ztrácíme motivaci potom listnaté dřeviny vůbec pěstovat. A to jsou jenom ty první dvě. Potom, co jsou intenzivní technologie. Víme to, nevíme to, kdo co prohlásí za intenzivní technologii? Tohle jsou věci, které nás bolí. Například při zákazu těžeb nad 150 let jen v tomto desetiletí přijdeme o 8 tisíc kubíků, což už jsou veliké peníze pro tak malou obec, jako je město Boží Dar,“ vyjmenoval konkrétní sporné body Picura.
Krušné hory jako celek patří mezi poslední pohoří, která nejsou pod tímto způsobem ochrany. Zvažované území se má rozkládat na ploše 1200 km čtverečních, tedy větší než dosud nejrozsáhlejší Beskydy. Od Kraslic až po Petrovice u Ústí nad Labem se území rozdělí do čtyř zón podle stupně ochrany. Další informace najdou zájemci v odkaze v textové části reportáže.
