„Stavba oddělení intenzivní ošetřovatelské péče je jenom jednou z mnoha částí dlouhodobé koncepce modernizace a rozvoje našich zdravotnických zařízení,“ říká k investice Barbora Vaculíková, generální ředitelka skupiny Penta Hospitals. Firma totiž chce v rozsáhlých investicích do svých nemocnic pokračovat i v dalších letech. A to včetně Ostrova. „Už v březnu v Ostrově odstartuje rekonstrukce oddělení následné intenzivní péče za dalších více než 60 milionů korun, která skončí ještě v letošním roce. Kromě ní máme vyčleněné také prostředky na investice do ambulantního traktu nemocnice, nebo na projektovou přípravu centra duševního zdraví,“ vysvětluje Vaculíková.
Právě rozšíření psychiatrické péče v Ostrově je přitom pro Karlovarský kraj klíčové. Nemocnice je totiž jediným lůžkovým zařízením svého druhu v regionu a novou investicí tak částečně pomůže zkvalitnění života pacientů s psychiatrickou diagnózou, kterým umožní prodloužit pobyt v domácím prostředí a oddálit případnou dlouhodobou hospitalizaci. Vedle psychiatrie pak firma plánuje také ještě letos investovat zhruba 15 milionů korun do rozšíření kapacity ostrovského ALZHEIMER HOME o dalších dvacet lůžek.
Důležité rekonstrukční práce a modernizace přístrojového vybavení přitom nejsou pro nemocnici nijak jednoduché. Probíhají totiž za plného provozu. Výjimkou nebyla ani výstavba nového oddělení. „Rekonstrukce probíhala za plného provozu. Bylo to sice o trochu jednodušší, protože jsme využili poslední část nemocnice, která dosud nebyla rekonstruovaná a využívaná, ale samozřejmě ani tak jsme se nevyhnuli zvýšené hlučnosti nebo prašnosti,“ potvrzuje Ivana Hlinková, ředitelka Nemocnice Ostrov. Ta zároveň poděkovala personálu i pacientům za pochopení. Odměnou za ni je, že Ostrov má špičkové intenzivní pracoviště, vybavené nejmodernější technikou. „Na její používání jsme ostatně školili personál oddělení už v průběhu roku,“ dodává Hlinková. Že nejde o nic jednoduchého přitom potvrzuje i Michal Palivoda, primář následné intezivní péče Nemocnice Ostrov. Podle něho musí personál umět veškerou techniku perfektně ovládat už před tím, než bude nasazena do ostrého provozu. A rozhodně nejde o jeden přístroj. Na oddělení je nové úplně všechno.
„Máte tady novou infuzní techniku, nové monitory životních funkcí, nová resuscitační lůžka, ale třeba i špičkové technické vybavení samotných prostor od systémů centrální monitorace teploty a vlhkosti, až po vzduchotechniku nebo internet a televizi v každém pokoji,“ vypočítává primář. Podle něho z moderního technického vybavení budou profitovat především pacienty. Ale při rekonstrukci se nezapomínalo ani na personál. „Takže v rámci rekonstrukce samozřejmě vzniklo i nové zázemí pro zaměstnance. Naše sestry, lékaři i ošetřovatelský personál tak budou mít lepší zázemí a komfort jak pro práci, tak pro odpočinek.“
Komfort pro personál i pacienty je přitom v případě oddělení intenzivní ošetřovatelské péče poměrně zásadní. „Jsou zde hospitalizováni lidé po kritickém stavu, u kterých ale již došlo ke stabilizaci u základních životních funkcí. Nejčastěji jde o pacienty po cévní mozkové příhodě, těžkém traumatu nebo těžkém srdečním selhání, kteří již byli odpojeni od dýchacího přístroje, ale vyžadují komplexní ošetřovatelskou péči. Tito lidé často na lůžku DIOP tráví týdny a někdy i měsíce, než mohou pokračovat v následné léčbě, rehabilitaci, nebo být propuštěni domů. A vedle kvalitní medicínské techniky, která je pro jejich uzdravení velmi důležitá, je podstatné i prostředí, ve kterém je léčíme. A to se nám povedlo opět posunout o kus dopředu,“ dodává primář Palivoda.
