Pane primáři, v ostrovské nemocnici od začátku února nově vedete oddělení Následné intenzivní péče, ventilační péče, DIOP a ARO. Co jste o ostrovských odděleních věděl a co je Vaším úkolem?
Všechna jmenovaná oddělení jsou součástí unikátního projektu komplexní následné péče, který je jedinečný nejen co do velikosti a rozsahu poskytované péče, ale zejména v komplexnosti, dostupnosti a návaznosti péče, která není dosud takto v ČR řešena. Oddělení následné intenzivní péče (NIP) je lůžkové oddělení chronické resuscitačně-ventilační péče, bezprostředně navazující na akutní resuscitační a intenzivní péči. Je určeno pro pacienty, kterým nestačí průměrná doba hospitalizace na ARO či jednotkách intenzivní péče. Věnuje se odpojování od umělé plicní ventilace, hojení ran po traumatech a velkých operacích, bazální stimulaci pro pacienty s poruchou vědomí, rehabilitaci, cílené realimentaci, což je obnova výživy. Snahou je odtud pacienta po úspěšném odpojení od ventilátoru, dokončené diagnostice, nastavené léčbě a rehabilitaci předat do domácího prostředí nebo na nižší stupeň intenzity následné péče. NIP v nemocnici v Ostrově je s kapacitou 32 lůžek největší specializovaná jednotka svého typu v ČR pro pacienty v protrahovaném kritickém stavu závislých na ventilační podpoře. V rámci tohoto oddělení nabízíme také kompletní realizaci převedení vhodného pacienta z NIP lůžka na domácí umělou plicní ventilaci.
Znal jste práci své předchůdkyně primářky Jarošové?
Znali jsme se, bohužel předčasně zemřela. Ona byla průkopníkem tohoto typu léčby u nás. Laťka je u nás vysoko, pro mě je určitě jednodušší navázat na takovou práci. Zatím jsem moc spokojený. Budeme se snažit zlepšit kvalitu péče, momentálně například plánujeme rekonstrukci některých pokojů.
Ostrovská nemocnice zajišťuje, nabízí pacientům i domácí umělou plicní ventilaci (DUPV) jaká je její výhoda, kolik máte takových pacientů?
Je určená pacietnům, kteří se nemohou odpojit od ventilace. Existuje řada pacientů, kteří nemusí být upoutáni na nemocniční lůžko jen proto, že potřebují ventilátor. Mohou být propuštěni do domácí péče a jejich příbuzní o ně mohou pečovat. Rodina se zacvičí a naučí se o něj pečovat, ošetřovat. K tomu ještě vypomáhá specializovaná pracovnice, která chodí a kontroluje například tracheostomie. Rodina musí být psychologicky připravená na to, že péči o nemocného zvládne. Musí projít zácvikem. Nyní máme ventilovaných pacientů šest a rád bychom tuto péči poskytli i dalším. Jsem přesvědčený, že řada rodin o tomto typu péče ale ani neví. Věřím, že se o něm díky tomuto rozhovoru dozví.
O pacienty s jakými diagnózami se jedná?
Většinou jsou to pacienti s onemocněním neurologického charakteru. Jsou při vědomí, ale jsou ochrnutí. Mají tracheostomii a s dopomocí ventilátoru mohou bez problémů dýchat.
Nemocnice v Ostrově je v této péči výjimečná i v rámci celého kraje?
Jsme určitě jediní v kraji, v Česku je takových pracovišť jen několik.
Oddělení ventilační péče (OVP) – co si můžeme pod tímto názvem představit?
OVP je lůžkové oddělení přechodné odlehčovací péče v pravém slova smyslu. Je určeno nesoběstačným pacientům, kteří jsou dlouhodobě v domácí péči, třeba na domácí umělé plicní ventilaci. Oddělení nabízí na omezenou dobu převzetí a zajištění pacienta za rodinné příslušníky třeba v případě vyčerpání nebo nemoci pečujícího, včetně potřeby odpočinku pečující rodiny. My zajistíme zdravotní péči o pacienta po dobu nezbytně nutnou.
Jste také primářem oddělení DIOP, co ta zkratka znamená?
Dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče. Bývají to pacienti po různých mrtvicích. Akutní léčba u nich již skončila, strávili nějakou dobu na akutních lůžkách, ale je potřeba o ně pečovat dále. Jedná se o pacienty, které můžeme oddělit od ventilátoru. Jsou stabilní, nepotřebují rozsáhlou léčbu, ale ošetřování, například odsávání dýchacích cest. Jsou to pacienti při vědomí nebo také v bezvědomí, ale ne apaličtí. Dříve byli všichni na oddělení ARO. Nerozlišovali jsme stupně či úrovně léčby – následná, ošetřovatelská, intenzivní. Dnes se snažíme co nejvíce ulehčit akutním lůžkům.
Vaše angažmá na oddělení ARO je hodně spojené s jednodenní, plánovanou či elektivní chirurgií. Ta je zaměřená na zákroky, které nejsou náhlé, nejsou to úrazy, jedná se o plánované operace menšího rozsahu, například operace křečových žil, kýly atd. Jaký je o jednodenní chirurgii zájem?
V rámci jednodenní operativy provedli naši ortopedi během loňského roku na 2000 operací, chirurgové mají za sebou 700 operací. To je vynikající skóre, které překonalo naše očekávání. Věříme, že tento počet bude v následujících letech narůstat.
Připomeňte v čem je výhoda jednodenní chirurgie?
Je to celosvětový trend, třeba v USA je počet pacientů v jednodenní operativě až 80%! Pacient je přijat v den operace, čeká ho krátká doba hospitalizace, což lépe vnímá pacient i jeho rodina. Výhodou je menší zátěž pro pacienta, snižuje se riziko nákazy, výhodou je také domácí rekonvalescence a kratší pracovní neschopnost. Nejčastěji jsou to laparoskopické operace tříselných kýl, laparoskopické operace žlučníků, křečových žil a štítné žlázy. Zásadním přínosem jednodenní chirurgie pro pacienta je individuální péče, dostatečná informovanost, přímý a opakovaný kontakt s operatérem, krátkodobý pobyt v klidném prostředí s minimalizací stresu.
Plzeňská fakultní nemocnice je špičkovým, odborným pracovištěm v rámci celé republiky. Snese s ní malá ostrovská nemocnice srovnání?
Ano, ostrovská nemocnice se úspěšně snaží držet úroveň péče, jakou mají pacienti v Plzni. Vše je na hodně podobné úrovni. Je to také tím, že veškerá problematika se rozebírá na různých lékařských kongresech, kde jedna instituce ovlivňuje tu druhou, snaží se absorbovat to dobré a přínosné, aby nebyly pozadu. Pracoval jsem tam od roku 2010, předtím jsem byl v nemocnici v Hořovicích, kde jsem působil od promoce, atestoval jsem tam. Po devíti letech jsem odešel do Plzně, protože děti už šly do školy. Angažmá v Ostrově pro mě byla nová výzva. Prostudoval jsem si složení oddělení a jeho odborné zaměření a to mi vyhovovalo. Zajímavá pro mě také byla nabídnutá funkce primáře, je to další postup ve služební hierarchii, kde mohu něco dokázat.
Plzeň – Ostrov není to úplně malá vzdálenost, jak to řešíte?
Denně dojíždím, není to problém. Přesto uvažujeme, že bychom si koupili menší domek v Ostrově a dělili život mezi Plzeň a Ostrov. Odstěhovat se z Plzně nechceme kvůli babičce, kterou v Plzni máme, a i z toho důvodu, že moje dcery tu chodí do hudební školy. Obě hrají výborně, ta starší dokonce vítězí v celostátních soutěžích ve hře na housle. Hudební nadání zdědily obě holky po matce. Ta je pro zajímavost Češka, seznámili jsme se při mém studiu na vysoké škole, ale není to lékařka.
Už podle jména nejste rodilý Čech, ale podle úrovně vaší češtiny tu žijete hodně dlouho.
Do tehdejšího Československa jsem přišel v roce 1990. Jsem původem z Jemenu, z horské oblasti tohoto státu. Na střední školu jsem ale chodil do Dubaje, do Spojených Arabských Emirátů. V Jemenu má Československo dobrý zvuk, i oba státy mají desetiletí až do současnosti dobré vztahy. Proto jsem se rozhodl pro Československo. Deset Jemenců nás tehdy přijelo do Prahy. Někteří šli studovat na zemědělskou školu, jiní na techniku, na medicínu jsme šli tři.
Jak se vám v Plzni líbilo..adaptace asi nebyla lehká……
Ten přechod z Jemenu byl těžký. Kvůli odloučení, jazykové bariéře, ale i jídlu nebo třeba zimě, která byla pro nás velice překvapivá. Ale cestování pro mě nebylo překážkou. Postupně jsme se všechno učili, i nakupovat suroviny, ze kterých jsme si mohli vařit to, co nám chutná.
Zdroj: Markéta Singerová, tisková mluvčí Nemocnice Ostrov a Nemocnice Sokolov
