Význam akce podtrhuje účast vedení města a dalších zástupců. Zatím poslední setkání se uskutečnilo ve čtvrtek 19. října. Akci zahájila předsedkyně Spolku Zdeňka Čepeláková. Své slovo přidal také místní farář. O hudební doprovod akce se postarala paní Iveta Müllerová. Seniorům pak zatančily děti z Taneční skupiny Mirákl.
„Je důležité uchovat vaše vzpomínky pro mladší generace, protože je dobré znát minulost města, ve kterém žijeme a na které, si myslím, můžeme být hrdí. Já sám jsem velice zvědav na to, co se zde nového z historie Ostrova dozvím. Chtěl bych Vám popřát příjemnou zábavu, ke které jistě přispěje i skvělé taneční a hudební vystoupení. Hezký podvečer,“ pozdravil přítomné starosta Ostrova David Hanakovič.
Setkání pamětníků je také vhodná příležitost k získávání historických souvislostí a dobových fotografií, čehož využívá člen Spolku, historik a spisovatel Josef Macke.
„Pamětníci. To je vlastně historie ostrova, že? To je prostě to, co není nikde podchyceno v knížkách. To je prostě u nich. Jsou to jejich vzpomínky na to, jak přišli do Ostrova, co tady dělali jejich rodiče, jak chodili do školy, ty zážitky, jak se tady těžil uran, jak se tady budovalo to město, když tady to město vlastně ještě nebylo, když bydleli jen na Staráku a viděli, jak to teprv začíná všechno vyrůstat. Míra Šlechta, který hrál první hokejový turnaj ještě na starém koupališti. Tak to všechno jsou prostě zážitky a často doplněné i fotografiemi, takže to je prostě nádhera, když se něco takového najde,“ popsal Macke.
A protože řada pamětníků přijíždí i z větších vzdáleností, raději si fotografie historik ukládá rovnou do počítače.
„Letos poprvé jsem tedy vzal i techniku a musím říct, že letos je to opravdu nálož. A skenuji, skenuji, skenuji. Jedna z největších unikátností která tady je, tak Vašek Lhoták, skautským jménem Nešika, přinesl album se skautským fotografiemi z roku devatenáct set čtyřicet pět až 48, 49, 50, kdy ten skaut byl zakázaný. Takže to jsou opravdu jedinečné snímky něčeho, co už už dávno odvál čas,“ přiblížil historik.
Fotografie se dále zpracovávají a třídí. K tomu se přidávají historické pohlednice, kterých má historik stovky, stejně jako dobových snímků města. Pan Macke přispívá také do zdejšího měsíčníku, kde se řada fotek postupně objevuje. V bádání se pak vynořují překvapivé i málo známé souvislosti a fakta.
„Pro mě samotného byla zajímavost to, když jsem se začal věnovat holokaustu a Židům, protože tady všeobecně jsme věděli o Louise Löweinstein a jejím synovi Fritzovi, to bylo takové všeobecně známé. A odhalili jsme první dva Kameny zmizelých. A když jsem se do toho více ponořil, tak těch obětí je řada. A dnes už vlastně máme v Ostrově, jestli dobře počítám, pět kamenů. A jestli se zadaří, tak ještě pět kamenů určitě budeme odhalovat. Takže to, že jsme věděli o dvou obětech holokaustu, tak najednou už je to deset obětí holokaustu. A když to vezmeme v širším slova smyslu jako ty, kteří se v Ostrově narodili a třeba tady v tom roce třicet osm už nežili, tak těch obětí je daleko, daleko více,“ prozradil Macke.
Fotografie kromě osudů lidí dokumentují v mnoha případech také proměny města.
„Mě třeba velice překvapily snímky Míry Šlechty. Jeho tatínek jsem přišel do Ostrova vlastně už v roce 45 jako mlynář a všichni si možná vybavíte to hřiště, který je pod Městským domem dětí a mládeže. Tak tam stával mlýn a pila, takže to jsou opravdu unikátní snímky,“ vzpomněl sběratel.
Autor má za sebou již dvě publikace věnující se historii. První s názvem Morový rok se věnovala událostem roku 1938 na Karlovarsku.
„Jsou to vlastně dvě knihy, protože první díl napsal kolega kamarád Vláďa Bružeňák, ta se věnovala Sokolovsku a já mám ten druhý díl, který se věnoval Karlovarsku. A pak jsme společně s Vláďou Bružeňákem a dalšími kolegy dali dohromady knihu Stopy Velké války. A to jsou vlastně zmapované pomníky první světové války nebo obětem první světové války na celém Karlovarském kraji. Takže to je opravdu rozsáhlá publikace a vydalo to muzeum v Sokolově. Můžu jenom doporučit,“ dodal Macke.
Pan Josef Macke v současné době mimo jiné pracuje také na publikaci o historii četnické stanice v Ostrově. Řadu zajímavých snímků pak zájemci najdou na facebookovém profilu Ostrov v proměnách času s odkazem v textové části reportáže.
