Ředitelka ostrovské ZUŠky Irena Konývková vede zároveň Literárně-dramatický soubor a Divadelní soubor HOP-HOP, jehož historie sahá až do roku 1974.
„Zúčastnili jsme se dvou soutěží. Jedna byla Dětská scéna, což je celostátní přehlídka dětského divadla a tam děvčata tedy vyhrála krajské kolo a postoupila do celostátní přehlídky, kde patřily vlastně k tomu nejúspěšnějšímu, protože byli nominovány na Jiráskův Hronov. Tak to je ta jedna linie. A druhá linie byla soutěž Základních uměleckých škol, což je poměrně prestižní soutěž, protože se koná jednou za tři roky a divadelníci tam dávají to nejlepší, co se jim za ty tři roky urodilo. A my jsme tam tedy šli s našimi inscenacemi s Ruby a Garnet a postoupili do celostátního kola, kde získali stříbrné pásmo,“ uvedla Konývková.
Pomyslná olympiáda ZUŠek také vybírá ty nejzajímavější kousky na přehlídku Divadlo – výchova dětí na DAMU.
„Kam jsme tedy my byly vybrány a děvčata tam hrály právě na této přehlídce. A z dětské scény tam hráli pouze, pokud si jsem si dobře spočítala, dvě inscenace. A pak tam byly inscenace z Mladé scény z Wolkerova Prostějova,“ přiblížila vedoucí souboru.
Základem úspěchu je kromě intenzivní práce také výběr témat, která navrhují sami dětští herci ze svých literárních objevů. Od absolventů má navíc škola dobrou zpětnou vazbu.
„Nedají na dramatický obor dopustit, protože právě říkají, že se nebojí mluvit, že se nebojí vystoupit třeba i v nějaké firmě před velkou společnost lidí a prosadit si tam svůj názor. Nebo i dokonce co mně přišlo úsměvné, že si dokáží udělat třeba když studují na vysoké škole, tak si udělat škrty, jak jsou zvyklí, dělat divadelní škrty, jak si dělají texty. Takže pro ně třeba z nějaké velké knihy si udělat divadelní škrty a vyndat si to nejdůležitější, co je potřeba sdělit, takže je pro ně také přínosné. No a samozřejmě vyjadřování, mluva a dikce, všechno to, co k tomu patří. Také mnozí rodiče přivedou své dítě a řeknou: „On se bojí, stydí, my vám ho sem vedeme.“ Ne proto, že by si představovali, že bude hercem, ale proto, že si myslí, že mu to pomůže v životě,“ dodala Konývková.
Škola, která si nevybírá jen výrazné talenty, ale pracuje i s běžnými dětmi, si zakládá na týmové spolupráci. Jako jedna z mála se také věnuje seniorům. Šest desítek občanů starších 60 let díky finanční dotaci města může navštěvovat vybrané obory.
Příkladem může být i řada souborů, z nich hodně hlasitě vyčnívá Drum band pod vedením učitele Petra Tyra. Ve učebně, která se během zkoušky doslova otřásá v základech, probíhají přípravy na častá veřejná vystoupení.
Jedním z nejstarších členů souboru je sedmnáctiletý Jaroslav Janecký, který hraje na bicí už 6 let. Podobně jako jeho kolegové chodí na běžné hodiny a mimo zkouší v Drum bandu.
„Zkoušíme jednou týdně, občas i víckrát, když se blíží koncert a nemáme natrénováno, tak je potřeba určitě zkoušet víc a když je potřeba, trénujeme. Jinak jednou týdně,“ prozradil Janecký.
V září přivezli bubeníci stříbro v kategorii bicích souborů z festivalu Euromusikstage v severoněmeckém Böselu .
„Měli jsme dvě nacvičené, které jsme dali dohromady a byli to naši Flintstoneovi a Drummain II. se jmenují,“ vzpomněl Janecký.
Další hudební soubor, který „úřaduje“ ve vedlejší budově, získal své jméno podle místa kde hraje – Rockeři z II. patra.
„Ten název? To je úplná náhoda. Když jsem to rozjel a začínalo to, tak jsme měli první nějaké vystoupení toho prvního uskupení, spolu s Vlastou Marešem. To byl vlastně jeho koncert, on nás tam pozval a my jsme neměli název. Tak on to napsal tím, že mám třídu ve druhém patře, tak napsal Rockeři z druhého patra. No mně se to líbilo a od té doby to takhle používám,“ vysvětlil učitel strunných nástrojů Patrik Soška.
V tělese se postupně střídají studenti jeho oboru jako součást výuky.
„Žáci mají součástí výuky hru v souboru, aby se nějak uplatnili. Takže buď jsou ty klasické soubory na klasické kytary, nebo právě já tady vedu rockové soubory a ty vedu už od roku 2007, takže se tu vystřídalo hodně lidí. Teď kluci co jsou tu poslední, tak ty se drží pár let, docela dost koncertují,“ potvrdil učitel.
Poslední víkend v listopadu se podařilo díky tzv. šablonám natočit rockerům 4 skladby v profesionálním studiu Hacienda Miloše Dodo Doležala. Pro žáky ZUŠky to byla výjimečná příležitost, jak poznat práci špičkových zvukařů. Nahrávalo se společně, kdy bubeník měl v uchu zvuk metronomu.
„No já tam mám tři kytaristy, takže i zdvojená sóla dávali hned, okamžitě zahráli celý Master Of Puppets, zahráli v kuse. To má přes 8 minut a dali to několikrát. Vybrala se nejlepší verze a ani se nemuselo nic jako v podstatě opravovat,“ pochlubil se Soška.
Kytarista Matyáš Kovács se hře na kytaru věnuje 5 let a možnost nahrávat ve velkém studiu si pochvaluje.
„Co se týče zesilovačů a tak tam měl hrozně zajímavou sbírku a to všechno a to jsme ještě neviděli všechno. Takže bylo to zajímavé, hezký a dobrý zážitek,“ vzpomněl kytarista.
Kromě zmíněných čtyř skladeb nabízí Youtube kanál Základní umělecké školy v Ostrově řadu dalších nahrávek ostatních soubourů a jednotlivců. Vše ostatní o škole je pak k dohledání na adrese www.zusostrov.cz.
