Úřadem si prošla od nejzákladnější pozice až po současnou šéfku všech úředníků a zaměstnanců. Začátek příběhu se začal odvíjet v roce 1992, kdy se stala jedním z 62 úředníků.
„Na mateřskou dovolenou jsem odešla ještě před sametovou revolucí, kdy bylo všechno úplně jinak. A pak jsem hledala zaměstnání v roce 1992. A podařilo se mi ho najít na městském úřadě v Ostrově,“ uvedla Jan Punčochářová.
Jako referentka měla na starosti pořadník na byty a pracovala v tehdejším sídle úřadu, v budově nyní zvané Vejškovka.
„Stalo se, že zrovna na tomto místě byl jeden z asi tří počítačů, které byly na úřadě. Takže jsem na tom počítači zadávala do databáze uchazeče, kteří si přišli požádat o byt. Pak v roce, tuším, 1993 bylo rozhodnuto, že město nakoupí více počítačů a že se vybuduje počítačová síť. A protože to byl právě obor, který jsem studovala, tak jsem se přihlásila do výběrového řízení na správce počítačové sítě. A tím to začalo,“ vzpomněla na první změnu funkce tajemnice.
Ve funkci prvního z budoucích všech IT pracovníků přitom měla možnost dobře poznat celý úřad a jeho lidi.
„Myslím si, že to bylo i tím, že jsem právě se zabývala těmi počítači, tak jsem získala přehled o celém úřadě, protože v téhle pozici jako správce počítačové sítě člověk obchází všechny zaměstnance, takže se seznámí se vším, co kdo dělá. Tak jsem postupně byla vedoucí různých odborů, až jsem byla jednu dobu zástupce tajemnice městského úřadu a pak jsem se stala tajemnicí městského úřadu,“ přiblížila Punčochářová.
Velkou změnou pro všechny úředníky měst a obcí bylo rušení Okresních úřadů a vznik Krajů v roce 2002. Administrativu i zaměstnance si rozdělily města a Kraje. Ostrovský městský úřad podobně jako ostatní v Kraji trochu nabobtnal a zřídil dvě další pracoviště. Bylo potřeba se poohlédnout po větším sídle. V roce 2011 se začaly opravy dnešního sídla, ostrovského zámku, do kterého se nakonec po třech letech vše přesunulo.
„Některým se opravdu nechtělo, přece jenom původní budova městského úřadu byla tehdy v centru města. Dnes už se dá říct, že centrum města je i tady. Byli jsme zvyklí na tu starou budovu. Nicméně myslím, že velmi rychle všichni poznali, že tady na zámku je to jako na zámku, že je to tu hezké, kanceláře jsou příjemné, je tu prostor, i když pomalu se sem úřad za chvíli nevejde. Ale to souvisí zase s rozšiřováním agend. Přestěhovali jsme se a zjistili jsme, že to bude pěkné. Ano, mluvilo se i o tom, že tady straší Šlik, dřívější majitel zámku. Myslím si, že úředníkům nic neudělal nikdy,“ dodala s úsměvem tajemnice.
Nejen sídlo úřadu, kde pracuje 125 lidí, ale také klienti úřadu - veřejnost, prošli proměnou.
„Určitě se změnili jak občané, kteří přicházejí na úřad, tak se museli změnit i úředníci. Je to dáno určitě v neposlední řadě jiným přístupem k informacím. Všichni všechno vědí. Dnes se dá říci, že občan už nepřijde na úřad se jenom zeptat. Přijde na úřad, protože už vlastně ví, co chce a ví, jak to chce. Bohužel, někdy se stane, že úředník mu vysvětlí, že takhle úplně jednoduše to nepůjde,“ potvrdila Punčochářová.
Ačkoliv mají lidé řadu informací o problematice, která je zajímá, často nerozlišují mezi výkonem státní správy a městské samosprávy.
„Samospráva to je, co říkám, když sem chodí exkurze ze škol. To je to, o co se město stará samo a je to jeho. To znamená veřejná prostranství, majetek města, tak o to se stará město. A o tom si město samo rozhoduje na zastupitelstvu, v radě města a podobně. Pak je tady státní správa, kde stát delegoval některé činnosti na město. A tam se úředníci. Jsou to úředníci státní správy, řídí se zákony a nepodléhají samosprávě. To znamená ani starostovi, ani zastupitelstvu. Takže když uvedu příklad když stavební úřad vydává stavební povolení nebo kolaudace, tak je to čistě státní správa a nikdo mu tady nemůže nařizovat, jak to má udělat jen proto, že by se chtělo,“ vysvětlila.
Opomíjeným faktem zvenčí je skutečnost, že náplň práce úředníků není jen vyřizování záležitostí obyvatel. Velkou část náplně práce tvoří v podstatě servis pro město samotné.
„Úřad je servis pro zastupitele, aby mohli pracovat, takže pro jejich práci. Úředníci by měli předkládat všechny potřebné podklady. Jsou odbory, kde je více úředníků ze státní správy. Tam to samozřejmě není až tak ta práce pro zastupitele, ale je to práce pro občany a v podstatě pro stát, protože dělají tyhle agendy státní,“ doplnila tajemnice.
Funkce tajemníka města a jeho starosty je o úzké spolupráci. Ve městě, kde se za poslední období střídalo vedení velmi často, se jedná o složitou pozici.
„Ustáli. Zvládli jsme to. Můj názor je, že tajemník musí být apolitický, to by jinak nešlo. A vím to, že ze zákona tajemník je tady pro starostu, má zajišťovat ten servis od úřadu vůči politikům. Takže to tak je. Úřad musí fungovat pro politiky. A tajemník se musí domluvit se starostou tak, aby ta práce byla smysluplná a aby vůbec šla vykonávat. Na druhou stranu tajemník, protože je představitel té státní správy na úřadě, tak taky musí dbát o to, aby byly dodržovány zákony, Takže pak musí někdy říct starostovi takhle to nepůjde. Zákon nám to umožňuje takhle,“ přešla turbulence Punčochářová.
Snahou odcházející tajemnice byl jeden úřad, nikoliv 11 samostatných odborů.
„Já si myslím, že často ano. Někdy se stane, že odbory mezi sebou se dohadují, kdo má jaké kompetence, kdo co, ale vždycky se podařilo, že se nakonec domluvily, rozdělily si svoji práci, svoje povinnosti, semkly se. Když to takhle řeknu a ono je to vidět v Ostrově, protože myslím si, že Ostrov, jak se proměnil v poslední době, tak je to i díky tomu, že odbory se dokázaly domluvit a pracovaly tak, jak mají,“ poukázala tajemnice.
Stěhováním za rodinou do Středních Čech se pro paní Punčochářovou uzavírá jedna etapa. V práci pro město ale bude pokračovat ve svém novém bydlišti a také na koníčky jí čas zůstane.
„Kromě rodiny a vnoučat ráda cestuju. Cestujeme, dost si myslím. Využíváme různé cestovní prostředky, různé dopravní prostředky, jezdíme i na motorce po Evropě. Cvičím, trošku ráda běhám, ráda čtu,“ prozradila o sobě.
Na Ostrov a jeho vývoj nedá paní Pučochářová dopustit a vnímá řadu pozitivních změn.
„Staré město se velmi proměnilo. Posvátný okrsek byl zrekonstruovaný, Palác princů, teď tady úřad na zámku. Myslím si, že je to moc pěkné,“ vyznala se odcházející druhá nejdéle sloužící úřednice města Ostrova.
S končící tajemnicí se rozloučili její kolegové a sama paní Punčochářová přiznala, že se jí bude opravdu stýskat.
