Pátek 13. bývá tradičně dnem, kdy se veřejnosti otevírají hasičské stanice, a pořádá se řada akcí pro děti. Letos se bohužel budeme muset bez tohoto doprovodného programu obejít, to ale neznamená, že bychom se požární bezpečnosti nevěnovali.
Každoročně je den požární bezpečnosti zaměřen na nějaké konkrétní téma. Letos se budou hasiči snažit poukázat na důležitost požárně bezpečnostních zařízení. A co si pod tímto pojmem představit? V praxi se jedná o poměrně širokou skupinu zařízení, která mají za úkol chránit životy a zdraví osob a také majetek při požáru. Jsou to jak zařízení pro včasnou signalizaci požáru, tak taková, která pomáhají rychlé a bezpečné evakuaci osob, tak zároveň i taková, která brání šíření požáru. Patří sem tedy autonomní hlásiče požáru nebo elektrická požární signalizace z oblasti detekce požáru. Pro únik osob slouží například evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzový zvukový systém, evakuační rozhlas nebo funkční vybavení dveří. Šíření požáru pak brání například požární dveře, požární klapky nebo systémy zvyšující požární odolnost stavebních konstrukcí. A v neposlední řadě sem spadají i zařízení pro samotné hašení, například stabilní hasicí zařízení, vnitřní a vnější zdroje požární vody často nazývané hydranty apod.
V domácnostech, jako jsou rodinné domy nebo byty, platí povinnost vybavit prostory autonomním hlásičem požáru v objektech postavených či rekonstruovaných po 1. červenci 2008. V ostatních případech je to dobrovolné, ale hasiči velmi doporučované.
Období od 1. ledna 2020 do 1. listopadu 2020
Celkem řešených událostí na území Karlovarského kraje: 4218
Z toho požárů: 589
U požárů
počet evakuovaných: 130
počet zraněných: 41
počet usmrcených: 2
počet zachráněných: 31
Přímé škody v souvislosti s požáry: 89 245 800,- Kč
Uchráněné hodnoty: 144 238 700,- Kč
Počet požárů komínů: 35
Počet požárů způsobených nedbalostí: 67
Počet požárů v domácnostech: 108
"Z našich poznatků víme, že pro přežití člověka po vzniku požáru a jeho úspěšné zvládnutí, je důležitých prvních pět minut. Rozsah požáru a jeho následky ovlivňuje to, jak je či není objekt na vznik a následný rozvoj požáru připraven. Pokud objekt není z hlediska požární ochrany řádně udržován a není tak řádně připraven na vznik a následný rozvoj požáru, pak to zcela zásadně ovlivňuje možnosti činnosti člověka v prvních minutách po vzniku požáru," uvádí na svých stránkách HZS Karlovarského kraje.
Co tedy v prvních pěti minutách udělat?
1. Nejdříve chraňte své životy, teprve potom až majetek.
2. Pokud to situace dovolí, snažte se o prvotní hasební zásah – hasicím přístrojem, vodou, hasicím sprejem apod. Oheň vám však nesmí zatarasit únikovou cestu!
3. Při pohybu v zakouřeném prostoru si dávejte pozor, abyste se nenadýchali toxických zplodin hoření, držte se při zemi a dýchací cesty si chraňte navlhčenou rouškou (stačí kapesník).
4. Pokud je požár většího rozsahu, zachraňte „pouze“ své životy a okamžitě oznamte událost na tísňovou linku hasičů 150 nebo 112. Jednoduše uveďte, co se kde stalo, své jméno a přímý kontakt na sebe. Důsledně se řiďte pokyny operátora tísňové linky.
Zdroj: HZS Karlovarského kraje
