„Kraj hrál jakousi koordinační roli v celé nominaci. Původně inicioval zápis kraj společně s městem Karlovy Vary. Nyní jsme se dostali do fáze, kdy kraj, např. prostřednictvím mé osoby, založil komisi UNESCO, kde se setkávaly všechny nominace, nejen lázeňské nominace, ale i Mountain region a daguerrotypie z Kynžvartu. Kraj převzal tuto koordinační roli. Myslím si, že se mu v průběhu času podařilo tři lázeňská města spojit dohromady do jedné platformy a začít aktivně využívat svazek obcí, který mají města založený. Nyní si myslím, že nastala situace, kdy kraj může předat iniciativu městům. Nadále bude podporovat všechny nominace, zřejmě finančně a nějak motivačně. Pokud se to ale podaří, tak města kompletně převezmou iniciativu vůči UNESCO,“ vysvětlil úlohu Karlovarského kraje jeho uvolněný zastupitel pro lázeňství Vojtěch Franta.
Představená analýza zároveň zahrnuje i návrhovou část v pěti hlavních oblastech – dopravy a mobility, služeb a infrastruktury, bezpečnosti, životního prostředí a komunikace. Dopady zápisu do světového rejstříku se podle zkušeností z jiných míst projevují v okruhu minimálně 20 kilometrů. V případě našeho kraje se tak jedná v podstatě o celý region. Výsledky okomentovali zástupci dotčených měst.
„Jen jsme si potvrdily věci, které v Karlových Varech chybí. To není o tom, že by nás něco překvapilo, ale rozhodně chybí zkomunikování, dostatečná produktová základna a infrastruktura. Tam se řeší i oblast bezpečnosti, mobility apod. Myslím si, že to jsou věci, se kterými Karlovy Vary počítaly, ale ten důležitý základ je, když lidé přijedou, aby měli kde zaparkovat a odkud se odbavit. Ubytovací kapacity a veškeré věci máme nastaveny, myslím si, že produktově, kvalitou si myslím, že jsou Karlovy Vary stále vysoko. Je ale potřeba se připravit na tyto věci, které město nechávalo na později a je evidentní, že se na ně musíme zaměřit teď, okamžitě, aby do dvou let byly vyřešeny,“ uvedla Andrea Pfeffer Ferklová, primátorka největšího lázeňského města v regionu.
Město se zaměří na parkování nejen pro turisty, ale i pro místní. Vzniknout mají odstavná parkoviště pro osobní vozy i autobusy.
I nejmenší Františkovy Lázně vnímají jako nejpalčivější problém parkování. Jedním z možných řešení je sdílená doprava.
„Je to bikesharing, je to i autosharing a další a další věci. Budeme se bavit i společně o nějaké hromadné dopravě, protože to je základ, abychom eliminovali přetlaky, co se týče automobilů a tranzitů. Takže toto jsou věci, které potřebujeme společně řešit. Jsem rád, že jsme se shodli na těchto produktech, které je potřeba nabídnout. A pak nabízet to svoje město samozřejmě tak, jak je potřeba. Je potřeba společných aplikacích, ať už je to pro parkování nebo bezkontaktní placení, je to i různá navigace v daných městech – aby tyto věci fungovaly podobně. Jsem proto rád, že spolupráce takto funguje,“ nastínil budoucí směr starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.
V Mariánských Lázních už učinili některé důležité kroky ke zlepšení situace v parkování, protože i zde je to hlavní potíž.
„Teď jsme si pod sebe – pod město stáhli zpátky naše centrální parkoviště, které by právě do budoucna mělo být hlavním záchytným bodem pro autobusy. Provozujeme již přímo pod městem jako městkou společnost Parkovací dům a nyní vyjednáváme s některými soukromými subjekty o případném pronájmu dalších parkovacích ploch. Takže v tomto směru jsme již trošku dál. Mě analýza od Mastercardu zaujala. Hlavně mobilita jako taková a myšlenka carsharingu. V menším městě, typu Mariánských Lázních, to udělat jen v rámci města, by asi bylo zbytečné, ale pokud se to bude dělat v rámci možností přejezdu mezi lázeňskými městy, tak to určitě bude mít smysl. Úplně krásně bych si dokázal představit nějakou flotilu 15ti až 20ti elektromobilů, které by mohly projíždět mezi městy. Už jen kvůli tomu, že se nám po pěti měsících konečně podařilo ve spolupráci s ČEZem otevřít nabíječky v Mariánských Lázních – takže už je máme také. Musím říci, že to není jen nějaká okrasa. Když okolo projíždím, tak jsem poměrně dost překvapen, kolik lidí, ať už turisté či lidé z Mariánských Lázních, se tam opravdu zastaví a nabíjí,“ přiblížil stav v Mariánských Lázních jejich starosta Martin Kalina.
Analýza Mastercard přinesla i některé překvapivé závěry. Ve všech třech městech se podílejí na více než polovině útrat ty hrazené platebními kartami. V Karlových Varech stále převažují Rusové a to celoročně, v Mariánských Lázních Němci, Britové a Rusové a ve Františkových Lázních drtivě Němci. Zároveň hosté nejvíce utrácejí v hotelích. Ostatní provozovatelé služeb trpí malým počtem platebních terminálů. Posílení tržeb z cestovního ruchu se má podle návrhové části zaměřit na pětici kroků - navýšením počtu přijíždějících turistů, prodloužením průměrné délky jejich pobytu, zaměřením se na movitější trhy a klientelu, minimalizací mimo-sezónních výkyvů a také poskytováním komplexních služeb. Strategie se musí tvořit zároveň pro tři hlavní kategorie – občan, turista a lázeňský host. Každý z nich má jiná očekávání a představy. Řada dílčích cílů má být plněna v koordinovaném postupu všech dotčených měst.
