Kvadrokoptéra DJI Matrice 300 RTK může být osazena špičkovou kamerou nebo skenerem, má pokročilé duální ovládání a napájení prostřednictvím dvou baterií. „Datový výstup z dronu můžeme popsat jako mračno bodů, které potom ve speciálním softwaru takzvaně ředíme a vytváříme reliéf terénu, digitální mapu území,“ říká František Dudek, který geodety vede.
Dron dokáže detailně mapovat území z?maximální výšky 120 metrů. Součástí zařízení jsou dvě antény GPS spojené s ovladačem. „V ovladači vytvoříme plochu, kterou chceme zaměřit, dron si plochu proletí, nasnímá a vrátí se zpět na místo, odkud se vznesl. Zařízení má mnoho čidel, aby se včas dokázalo vyhnout překážce. Ve vzduchu se dron s?nabitou baterií udrží téměř 45 minut. V okamžiku, kdy je baterie skoro vybitá, se dron díky umělé inteligenci vrátí zpět na místo vzletu, nebo dosedne na zem tak, aby nedošlo k?jeho poškození,“ vysvětluje Martin Procházka, který absolvoval speciální školení, aby mohl dron ovládat.
V současnosti geodeti poskytují služby v?rámci Sokolovské uhelné, ale i dceřiným společnostem SUAS GROUP, které o to požádají. „V poslední době jsme pro dceřinky prováděli některé geodetické práce, mimo jiné zaměření terénu pro projekt fotovoltaické elektrárny Nové Sedlo, geodetický monitoring jižních svahů plaviště Elektrárny Tisová a spolupracovali jsme se společnostmi ZPA-RP, SUAS Technology a SUAS Agro. Za pomoci dronu jsme například zaměřili deponii uhelných kalů a deponii sádrovce na plavišti zpracovatelského úseku pro výpočet objemu kalů a sádrovce, část vnitřní výsypky lomu Jiří a další,“ popisuje Martin Procházka.
Aktuálně má dron oprávnění zatím pouze pro létání nad nezastavěnými oblastmi.
„Do budoucna bychom chtěli získat oprávnění létat i nad zastavěným územím, tím by se rozšířilo portfolio naší činnosti. Je potřeba říci, že za pomoci dronu nelze provádět všechny geodetické práce, musí se vzít v potaz jednak doba práce v terénu, mnoho času zaberou následné vyhodnocovací práce v?kanceláři. Někdy je časově výhodnější provádět geodetické práce jinou měřičskou metodou za pomoci odlišných geodetických přístrojů, které máme k dispozici. Pak je sice práce v terénu časově delší, ale naopak vyhodnocovací práce nepoměrně kratší. Musím podotknout, že není možné používat dron za nepříznivých klimatických podmínek. Nicméně za optimálního počasí je možné dronem zmapovat za necelou hodinu až 2 kilometry čtvereční. Nesporné výhody tohoto zařízení spočívají v tom, že jej můžeme vyslat nad místa nepřístupná a problematická z hlediska bezpečnosti práce (skluzová území), dále je to pak množství dat, která dron dokáže v krátkém časovém úseku pořídit,“ uzavírá František Dudek.
