Situaci je mimo jiné třeba řešit i s ministrem zdravotnictví. O tématu podle premiéra Bohuslava Sobotky má však RHSD pouze diskutovat v rámci bodu „Různé“. Není mu věnován řádný programový bod, i když o něj kraje žádaly. Navíc ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík schůzku ve stejné věci minulý pátek zrušil a nový termín nabídl až 1. června, tedy po jednání tripartity. Situace je ale vážná.
Podle České lékařské komory začátkem roku 2016, pokud by se měl dodržovat zákoník práce, v tuzemských nemocnicích chybělo asi 20 procent lékařů, tedy zhruba 3 500. Asociace českých a moravských nemocnic byla v odhadech skromnější, podle ní chybělo asi 300 až 400 lékařů, a to napříč celou republikou i různými typy nemocnic. Sester chybělo asi tisíc, možná i víc. Zjištění Asociace českých a moravských nemocnic z poslední doby přitom říkají, že tuzemské nemocnice jsou v krizi, řada z nich dokonce na hraně ekonomického přežití. Z více než padesáti největších nemocnic v Česku má zhruba polovina problémy s nedostatkem personálu. Musí kvůli tomu uzavírat celá oddělení nebo snižovat počet lůžek.
Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová proto poslala předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi dopis. Žádala ho v něm, aby krajské zdravotnictví a sociální služby zařadil jako programový bod na jednání celostátní tripartity, která zasedá jednou za rok spolu s krajskými tripartitami. Kraje by tak na ní měly být řádně vyslechnuty. Vedly ji k tomu mimo jiné obavy z realizace novely nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, která má od 1. července 2017 navýšit platové tarify zaměstnanců v kultuře, nepedagogických pracovníků v regionálním školství, sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních a komunálních službách a zdravotnického personálu.
„Potřebujeme mít jistotu, že naše zdravotní sestry od července dostanou slibované dvatisíce korun navíc. I když jsme ministra zdravotnictví několikrát urgovali, aby jeho resort poslal kritéria a podmínky dotačního programu, je skoro konec května a dosud se tak nestalo,“ říká předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodává: „Domluvenou schůzku, kterou jsem měla mít minulý pátek, Miloslav Ludvík zrušil, nový termín nabídl až 1. června, tedy po jednání tripartity. A o krajském zdravotnictví a sociálních službách se na květnové tripartitě má pouze diskutovat v rámci bodu „Různé“. Premiéra jsme ale žádali o řádný programový bod, situace je kritická.“
Zdravotníci a sociální pracovníci z České republiky často odcházejí do zahraničí nebo hledají uplatnění mimo danou oblast. Vydělají si tak totiž víc. Personální krize způsobená špatnými pracovními podmínkami a nízkými mzdami je dlouhodobě neudržitelná. Vyžaduje bezodkladné systémové řešení a spolupráci všech, koho se týká. Tedy zaměstnavatelů, zaměstnanců i vlády. Zřejmé přitom je, že pouze jednorázové zvýšení mezd nepomůže. Navíc, když dosud nebyl vypsán potřebný dotační program, z čeho to zaplatit, a úhradová vyhláška se má změnit až příští rok.
Jednorázové zvýšení mezd pracovníkům jakékoliv profese bez finančního krytí během roku kromě krajů trápí také města a obce. Proto Asociace krajů ČR podepsala minulý týden společné prohlášení se Svazem měst a obcí ČR. Organizace v něm požadují, aby jakékoliv nařízení vlády upravující platy znamenalo také povinnost pro stát vyčlenit na to potřebné peníze. Účinnost takových nařízení by podle samospráv měla být vždy od 1. ledna následujícího roku. Jinak nejde realizovat naplánované investice. Podle krajů, měst a obcí je rovněž třeba podniknout kroky vedoucí ke změně Ústavy. Tak, aby stanovovala, že pokud územně samosprávným celkům přibydou povinnosti, musí jim být garantovány i potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Prohlášení najdete zde. Zástupci měst, obcí a krajů přitom v žádném případě nezpochybňují právo zaměstnanců dostat za kvalitní práci dobře zaplaceno. Samotné zvýšení platových tarifů velmi podporují.
Zdroj: Štěpánka Filipová, mediální zastoupení Asociace krajů ČR
