„Daří se nám udržet obchod, poštu, dětského lékaře, restauraci a v provozu je mateřská školka a základní škola, kde výuka probíhá do třetí třídy. V provozu je kulturní dům, kde se konají koncerty a další kulturní akce. Problém ale máme s tělocvičnou, která je v havarijním stavu a stále hledáme cestu, jak ji zrekonstruovat,“ říká starostka, která svůj mandát vykonává jako neuvolněná a pracuje jako ředitelka rovenské školy.
Z výše popsaného se může zdát, že je život v Rovné téměř ideální. Jenže tak tomu rozhodně není. V obci je minimum pracovních příležitostí a navíc se zde daří obchodu s chudobou. V tomto ohledu by se starostka přikláněla k zavedení takzvaných cenových map, které by tento byznys zkomplikovaly a prakticky znemožnily.
V Rovné prožila Jana Polívková celý svůj život, a proto se považuje za místního patriota. Do obecního zastupitelstva byla poprvé zvolena už v roce 1996, ale starostkou se stala teprve před rokem. Novou funkci považuje za velký závazek místním lidem, kterým se snaží život v obci ulehčit a zpříjemnit. A zatímco ve škole a školce se starostka stará o děti, seniorům například obec zajišťuje odvoz k lékaři do nedaleké Březové nebo Sokolova.
„Myslím si, že i ty nejmenší obce si zaslouží mít svého starostu a zastupitelstvo. Právě místní lidé dokonale znají problémy obce a okolí a dokáží je řešit. Někdy to nejde rychle a někdy to není snadné, ale pokud se chce a starosta a zastupitelé mají zájem a zápal, dá se dokázat hodně věcí,“ uzavírá starostka, která si přeje, aby obec Rovná žila a její obyvatelé byli spokojeni.
Foto: archiv J. Polívkové