Projektsledoval několik cílů - propojovat systémy vzdělávání, praxe a příklady dobré spolupráce na obou stranách hranice, ale i sdílení informací a vzájemné sdílení digitálního prostoru.
„Až nás překvapilo, jak jsme na tom v České republice s digitální přípravou velmi dobře. Jsme hodně napřed. Je to dáno státními projekty z roku 2004, 2005, kdy jsme si udělali velký náskok. Vycházeli jsme z toho, že to jsou věci potřebné. Využívali jsme možností a prostoru k zavádění techniky – internetu, techniky různých edukačních systémů, vzdělávacích podpor, softwarů atd. A byli jsme schopni nabídnout našemu německému partnerovi nějaké řešení, které my jsme si už odladili a oni s ním přicházejí ve větší míře do styku,“ popsal Pavel Janus, ředitel ISŠTE Sokolov.
Sasko chce v nejbližších letech masivně nasadit moderní techniku do škol. ISŠTE již má například možnost pracovat s celým řetězcem v 3D technologii od studie až po výrobu.
„Tak jsme byli schopni vyzkoušet např. digitální platformu. Zadání přijde od partnera nějakou digitalizovanou formou a prostřednictvím telemostu se vyhodnotí, příp. upraví v live přenosu telemostu. My jsme schopni to vyrobit, znovu se spojit telemostem, vykonzultovat výsledek, poslat zadání partnerovi. Což si myslím, že je velmi moderní a efektivní vzhledem k rozvoji jazyka a k motivaci žáků pracovat na zcela reálném produktu pro dokonce zahraniční společnost, když to řeknu,“ uvedl Janus.
Škola od začátku vzdělávacího procesu nastavuje principy, které poté uplatní studující v praxi.
Ačkoliv německý partner je škola zcela jiného typu, našla se celá řada styčných bodů – učit moderně a tak, aby šly výsledky použít v praxi.
„Měli jsme několik setkání, možná více než 12, na téma hledání společného prostoru v rámci mediální výchovy, používání médií, ale i práci s médii jako takovými - tzn. nějaké relevantní informace. To, co nám výchovně-vzdělávací proces doplňuje. Tzn., jakým způsobem žáci vnímají úlohu techniky a zároveň, pokud techniku užívají k nějakému vlastnímu rozvoji, jak média jsou dnes pojímána, jak s nimi máme či nemáme pracovat. Byla to zase různá doporučení – poměrně dobrá z oboru stran hranice, protože každý vzdělávací systém je trošku jinak nastavený. My jsme spoustu případů jak mediální výchovy, tak vzdělávání prostřednictvím techniky začali komponovat do našich školních vzdělávacích programů jako nadstavbu současné situace a současného modulu vzdělávacího,“ přiblížil ředitel Janus.
Důraz na propojení výuky s praktickým využitím je nutné i s ohledem na postupující automatizaci výrobních procesů. Jednoduše řečeno – musí být dostatek kvalifikovaných sil k tomu vymyslet a zrealizovat jednotlivé části výroby. Dobře je to vidět tam, kde již podobné linky fungují.
„Takovéto projekty, které iniciovala Hospodářská komora Karlovarského kraje ve spolupráci s ISŠTE Sokolov vnímáme jako velmi důležité. Propojování praxe a škol a vůbec vzdělávání je velmi důležité, protože firmy musí předávat požadavky na vzdělávací systém k tomu, aby absolventi vycházeli připraveni a mohli čelit výzvám, které jim podnikatelské prostředí bude klást,“ potvrdil jednatel společnosti EPT Connector s.r.o. Habartov Tomáš Musil.
Výroba v Habartově sama prošla obrovskými změnami až po dnešní vysoký stupeň automatizace.
„A tím, jak roste stupeň automatizace ve výrobě tady u nás ve společnosti, tak rostou i nároky na naše zaměstnance především, co se týče jejich technických kompetencí a dovedností. Takže nároky jak na zaměstnance, tak i na budoucí zaměstnance, kteří jsou teď právě třeba ve školách, budou čím dál větší, a to především v ohledu na technické dovednosti a na umět se orientovat v technickém světě Průmyslu 4.0,“ potvrzuje správnost směru Musil.
Jedním z cílů projektu je i vytvoření webové informační platformy. Ta má poskytovat informace o přeshraniční komunikaci stejně jako kooperaci v profesním vzdělávání jak pedagogů, tak žáků. Bližší informace najdete na adrese https://prumysl40.isste.cz/
