V Abertamech, ve městě, jež se může pochlubit nejenom bohatou hornickou minulostí, ale také věhlasnou výrobou krajek a kožených rukavic, přivítalo zástupce kraje vedení města v čele se starostkou Renatou Mrňkovou a hlavním architektem Václavem Koubou. Stěžejním tématem celého setkání bylo vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Náměstek hejtmana Karel Jakobec shrnul dosavadní realizované kroky s tím, že se pak rozvinula debata nad stupni ochrany a omezeními, která z nich pro města a obce vyplývají. „Ze strany Abertam panuje poměrně výrazná obava nad tím, zdali je tato ochrana nezbrzdí v jejich rozvojových plánech a neomezí jejich budoucí aktivity. Snažili jsme se jim proto vysvětlit, že tak jak je nyní ten předběžný návrh připraven, tak je zcela na nich, jakou formu a řekněme sílu té ochrany si zvolí i na jaké území bude aplikována. Jejich připomínky a požadavky pak budou předmětem diskuse s ministerstvem životního prostředí a my se v této souvislosti budeme snažit, aby výsledná dohoda byla prospěšná pro všechny strany,“ uvedl hejtman Petr Kulhánek.
Během jednání došlo i na jiná témata. Hovořilo se o problémech, které aktuálně horské město trápí. Kromě zvýšené kriminality a potíží s nepřizpůsobivými spoluobčany je to například výskyt černých skládek či nedovolené parkování. Přestože Abertamy disponují parkovištěm s dostatečným počtem parkovacích míst, lidé nechávají svá auta volně stát na soukromých pozemcích a lesních cestách. Tento nešvar se však objevuje napříč celým Krušnohořím. V závěru setkání se také mluvilo o revitalizaci prvorepublikové vily Zenker s unikátně dochovanými interiéry a jejím zpřístupnění veřejnosti. Zde by se město chtělo inspirovat v Brně, kde mají s obdobnými projekty velké zkušenosti. V neposlední řadě se pak řešila revitalizace areálu dolu Mauritius, který se těší velké návštěvnosti. Oba projekty budou ještě předmětem diskuse s vedením kraje, v rámci níž se budou hledat možné zdroje financování.
Z Abertam se krajští radní přesunuli do nedalekého Perninku, který je díky své poloze oblíbeným rekreačním střediskem pro zimní i letní sporty. Starosta Petr Groh hovořil o aktivitách, jež obec vyvíjí v souvislosti s tím, aby si udržela stávající obyvatelstvo a případně přilákala nové. Velkým problémem je nevyužitá kapacita místní školy, kterou dneska navštěvuje pouze 50 dětí. Vzhledem k tomu, že stejný problém řeší i okolní obce, seznámil je radní Vít hromádko s projektem svazkové školy, jež úspěšně funguje v rámci Hájku, Sadova a Otovic. Probírala se rovněž nadměrná dopravní zátěž v obci a nedodržování povolené rychlosti ze strany řidičů. Obec by také ráda odklonila cyklodopravu z hlavní komunikace na vedlejší a zvýšila tak bezpečnost cyklistů, s čímž úzce souvisí i vybudování nového úseku cyklostezky. Kraj v tomto ohledu propojí vedení obce s cyklokoordinátorem Martinem Bišou, který jim pomůže s koncepčním řešením chystaného záměru. Zmíněna byla taktéž připravovaná studie volnočasového areálu a problematika havarijního stavu kina, jež v příštím roce oslaví 100 let a jehož střechu bohužel napadla dřevomorka.
V závěru jednání se pak ještě diskutovalo nad možnostmi financování projektů malých obcí a zlepšení jejich hospodaření. Radní Vít Hromádko informovoval nejenom o možnostech úpravy koeficientu daně z nemovitosti, ale také o změnách v Programu na podporu rozvoje regionů a aktivitách, které nyní kraj vyvíjí. „V rámci Programu rozvoje regionů, což je dotační program ministerstva pro místní rozvoj, současně řešíme situaci, kdy je pro příští rok bohužel v tomto programu naplánována nula. Takže se snažíme intenzivně vyjednávat a tuto situaci zvrátit. V průběhu ledna plánujeme setkání s ministrem financí, kdy bychom se pak ruku v ruce s ministerstvem pro místní rozvoj snažili dostat zpátky prostředky do programu,“ doplnil Hromádko.
