„Jedná se o 5 nových sanitek za 15,2 milionu korun. Je to určitý závazek Karlovarského kraje vůči záchrance. Tedy každý rok umožnit záchrance, aby si pořídila 5 velkých sanitek a jedno vozidlo pro lékaře – tzv. systém rendez-vous. Vychází to z toho, že ty sanitky mají ročně cca 50 tisíc km najeto a po zhruba 300 tisících km už je potřeba sanitku vyměnit, protože je značně za svojí hranou životnosti. Každých pět až šest let dochází k obměně vozového parku,“ vysvětlil radní Karlovarského kraje Jan Bureš.
Auta budou sloužit v Horním Slavkově, Chebu, Kraslicích, Nejdku a Sokolově. Mají automatickou převodovku a dostatečný výkon.
„Sanitky jsou pohon 4x4 a mají silný motor – 150 kW. Dostanou se i do odlehlejšího terénu, a to díky tomu, že podvozek je stavitelný, má vzduchové odpružení, dá se nastavit světlá výška vozidla,“ popsal Petr Královec, vedoucí provozního oddělení.
„Tato vozidla byla pořízena bez veškerého vybavení, protože vybavení bude přehozeno z aut, která odejdou. Takže tato vozidla jsou zakoupena bez jakéhokoliv přístrojového vybavení. Nicméně standardním vybavením je monitor s defibrilátorem, plicní ventilátor, odsávačka a další vybavení. Co se týče prostoru, tak je to typ C - je to pojízdná jednotka intenzivní péče a je zde dostatek prostoru pro práci personálu. Nosítka – resp. ten stůl, který je už dnes standardně posuvný, nám umožňuje, že máme přístup k pacientovi nejen z jedné strany a od hlavy, ale z obou stran a od hlavy. Čili prostor je dostatečně velký na to, aby zde mohly být prováděny veškeré život zachraňující úkony a další přednemocniční neodkladná péče, která je třeba,“ přiblížil Miloš Kukačka, vedoucí úseku nelékařských zdravotnických profesí.
Kraj přispívá službě ročně téměř čtvrtmiliardou korun z rozpočtu.
„Celkově se už ta částka vyšplhala přes 240 milionů korun. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že se bavíme o nějakých 240 zaměstnancích, kteří na záchrance pracují. Máme tak pokrytí, které umožňuje zásah na každém místě Karlovarského kraje,“ spočítal Bureš.
