Květiny a svíce u památníku 1. československého samostatného praporu v bitvě u Sokolova položili starostka a poslankyně parlamentu Renata Oulehlová, místostarostové Ladislav Sedláček a Jan Picka.
Skupina se poté přesunula na Staré náměstí. Na budově pošty na Starém náměstí je umístěna bronzová deska s nápisem v českém a anglickém jazyce vyjadřujícím díky americké armádě za osvobození.
Pietní připomínka proběhla také na místě popravených sovětských válečných zajatců u kostela sv. Jakuba. Po bombardování Sokolova v dubnu 1945 pomáhali s odklízením trosek i sovětští váleční zajatci. Dva z nich, Ivan Sorčak a Michal Patalaš, objevili v troskách zbytek spižírny. Hladověli, a tak se pustili do jídla. Tento čin se ale rovnal plundrování a za něj byl trest smrti. Byli chyceni a pro výstrahu oběšeni na kaštanu za kostelem. Po válce jim byla v těchto místech odhalena pamětní deska.
Další vzpomínka se odehrála před Základní školou Rokycanova. Na budově školy visí pamětní deska pilotu německé národnosti Theodoru Schwarzovi, který bojoval za II. světové války v československé peruti v rámci RAF v Anglii.
Na závěr vzpomínání na veterány proběhl pietní akt u památníku sovětským zajatcům vedle městského hřbitova. Pomník sovětských válečných zajatců byl zbudován roku 1946 na místě pohřebiště sovětských zajatců pracujících v blízké chemické továrně. Současná podoba památníku pochází ze 70. let 20. století. V nedávné době bylo místo doplněno o pamětní desky se jmény zemřelých zajatců.
Od roku 2004 je významný Den válečných veteránů připomínán i České republice. Jedenáctý listopad byl vybrán symbolicky, neboť toho dne roku1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiégne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku. To má svůj původ v básni Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae.
