I letos se lidem bez příbuzných v úterý 15. října dostalo vyprovázení na jejich poslední cestě za účasti zástupců města a faráře.
„Je to emočně náročné. Nejsou to lidé jenom, kteří opravdu třeba byli bez domova. Většinou jsou to lidé, kteří opravdu nikoho neměli, neměli děti a odešli prostě sami. A bohužel a dnes se to opět stalo, už dvakrát jsme měli miminko, které vlastně ani nemělo jméno. Proto jsem ráda, že se tohle děje, protože, pan farář dnes jsme pojmenovali, protože má svátek Tereza, tak miminko se jmenuje Terezka a k tomu Bohu jde se jménem,“ uvedla Oulehlová.
Během každoročního pietního aktu se město takto rozloučilo s celkem 166 lidmi. Faráře Církve československé husitské Lukáše Bujnu, současného biskupa Plzeňské diecéze, zastoupil kvůli nemoci farář Římskokatolické farnosti Sokolov Petr Bauchner. Ten v krátkém zamyšlení poděkoval všem, kteří se na akci podíleli, protože se tím stávají opravdovými bližními.
„Věřím, že jsme propojeni pořád, bez toho, aniž by nás smrt rozdělila. Takže věřím, že ti lidé skrze modlitbu těch ostatních tak jim nějakým způsobem něco dobrého dostávají, co je spojuje s Bohem a s životem, s životem, který je větší než smrt a myslím, že zásadní je to pro pozůstalé, aby se rozloučili. Jakože to je zásadní věc, která je na tom nejdůležitější,“ zdůraznil farář.
Dalším momentem je podle duchovního také uvědomění si křehkosti vlastní existence.
„Viz povodně. Tak jsme najednou jako schopni překonat nějaký přehrady, který normálně mezi lidmi jsou, že A tady žádná přehrada není, že tady jsme jako velmi, velmi silně křehcí a člověk si tu svoji křehkost uvědomuje a uvědomuje si, tak já ještě třeba někoho mám, ale ten člověk nikoho neměl a jak se mu asi žilo? A proč to dítě vlastně nemělo takové rodiče, který by měli tu sílu ho nějak doprovodit? A spousta takových otázek si myslím, které jdou jako potom k jádru, jako to, co je v tom životě důležité a co ne,“ dodal Bauchner.
Po pietním obřadu byl popel tří desítek zesnulých uložen do společného hrobu města formou vsypu.
