Ti v úvodu vyjádřili obdiv a vzdali čest za jejich pevný postoj během srpnových událostí roku 1968.
Všichni jmenovaní byli přímými účastníky událostí před 50 lety. Josef Pulík vzpomněl na své působení v sokolovských kasárnách. Ve tři hodiny ráno dorazily tanky před kasárna spolu s obrněným transportérem. Došly také stovky civilistů, kteří se dožadovali zbraní. Situace byla velmi napjatá.
Vladislav Vršník připomněl už tehdy fungující dezinformační kampaň. Rusové měli u sebe tiskoviny, kde se psalo o výtržnících na motorkách, kteří v Lokti jezdí v černém odění a hákovými kříži.
Další z účastníků setkání, Jan Zmrzlý, byl v srpnu na turné s vojenskou kapelou po ruských kasárnách v Německu a až později se dozvěděl, že v té době již tanky vyjeli na „bratrskou pomoc Československu“.
Za své postoje byli všichni perzekvováni a zbaveni hodností, vyznamenání a řádů. Satisfakce se jim dostalo až po dvaceti letech, v roce 1990.
