Sokolov: Osobnostmi města jsou Šišková, Vaněk, Havlík a Prokop (TV Západ)

V úterý 24. dubna se v sokolovském Městském domě kultury rozdávaly ceny Osobnostem města. V letošním roce přišlo přes čtyři desítky nominací, ze kterých Rada města vybrala čtyři osoby.

dezinfekce

Před zaplněným sálem divadla zazpíval v úvodu několik písní Jakub Smolík se svou pěveckou kolegyní.

Moderátorka večera Daniela Rybářová pak představila prvního oceněného. Tím byl režisér a scénarista Rudolf Havlík. Ten se z důvodu natáčení filmu na Vysočině nemohl večera zúčastnit, a tak se spojil s pořadateli přes chat.

„Hrozně si toho vážím. Doufám, že se dnes dobře bavíte. Opravdu jsem chtěl přijet, ale nedalo se to jinak vyřídit, než takto. Snad jsem aspoň trochu vidět, nejsem schovaný a doufám, že si večer všichni užijete. Ještě jednou moc děkuji a přeji vám hezký den,“ pozdravil Havlík.

Rudolf Havlík se narodil v roce 1976 v Sokolově, vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze, vystřídal řadu oborů jako profesi i jako vášeň – spisovatel, scenárista a režisér. Je vášnivým cestovatelem a většinu volného času tráví v Asii.  Pracovní i osobní zážitky a pocity především z cest po Asii vtělil do desítek blogů, za které byl dvakrát vyhodnocen  jako blogger roku, a do čtyř knih a čerpal z nich také při vzniku svého prvního celovečerního hraného filmu Zejtra napořád, který je jeho autorským debutem. Natočil také úspěšný film Pohádky pro Emu nebo Po čem muži touží a teď aktuálně se věnuje filmu Bábovky. 

Druhou osobnostní města se stala učitelka, držitelka ocenění Zlatý Ámos z roku 2011 Petra Šišková. 

„Její nominace od jednoho z občanů zněla takto – Petra Šišková se významně podílí na atmosféře v našem městě, jako pedagožka vede děti k úctě a k pomoci těm, kteří pomoc potřebují. Podařilo se jí spojit generace a jedním z mnoha nádherných výsledků jsou lavičky, které vytvořily děti s učiteli, rodiči, prarodiči a širokou veřejností. Paní Šišková je tváří ulice a reklamu s ní, můžete vidět po celém světě,“ uvedla Rybářová. 

Cenu oceněné Petře Šiškové předal místostarosta Karel Jakobec.

„Chtěla bych poděkovat, kromě toho, kdo mě nominoval, především své rodině. Protože jsem ve znamení býka, a kdo má doma býka, ví, že býci jsou hodně tvrdohlaví, velmi svéhlaví, zarputilí a když si vezmou něco do hlavy, tak to za každou cenu musí dotáhnout do konce. Takže ta rodina to odnáší nejvíce, protože ti mají účast v mých projektech a nápadech povinnou. Pak bych chtěla poděkovat kolegům, kolegyním, kteří už chudáci protáčejí panenky, když Šišková přijde na začátku školního roku s nějakou prezentací projektu, a samozřejmě kamarádům, kamarádkám, kterým vždy o projektu řeknu, a oni mi poví, že to bude dobrý a že to dobře dopadne,“ poděkovala oceněná Petra Šišková.

Třetím, komu Rada města udělila, na základě nominací občanů, ocenění Osobnost města, byl doktor Luboš Vaněk. Lidé jej nominovali za dlouholetou profesionalitu a péči o nemocné děti. Primář Dětského a novorozeneckého lůžkového oddělení Nemocnice Sokolov je také zastupitelem města. Velmi oblíbený doktor se prezentuje skromným vystupováním a zajímavou šíří zájmů a koníčků.

„Já samozřejmě děkuji těm, kteří mě nominovali, i těm, kteří mě vybrali. Mám z toho radost. Beru to jako poctu samozřejmě, ale když to srovnám s těmi ostatními osobnostmi, tak já jsem nic významného nenatočil, ani jsem nic nevyhrál, ani jsem nenapsal žádnou knížku, já jsem oceněn za ten svůj normální život,“ komentoval ocenění Luboš Vaněk.

Cenu města Sokolova předala místostarostka Renata Oulehlová, která se vyznala z velkého obdivu k oceněnému.

„Vy máte na svém primariátu portrét emeritního pana primáře Nájemníka. Myslím si, že jenom muž velkého formátu, velkého srdce, pokory a lásky k lidem uctívá vlastně celý svůj profesní život svého předchůdce, a to si myslím, že přesně vystihuje Vás. Já Vám za všechny moc a moc děkuji, moc si Vás vážím,“ ocenila viditelně dojatá místostarostka Renata Oulehlová. 

Čtvrtým oceněný se stal dlouholetý pedagog sokolovského gymnázia Vladimír Prokop. Kromě pedagogické činnosti se věnuje literatuře. Pro celé Sokolovsko patří mezi jeho nejvýznamnější dříve vydané publikace „Biografický lexikon sokolovského regionu" z roku 2009 a především obsáhlá dvousvazková obrazová encyklopedie „Sokolovsko. Umění, památky a umělci do roku 1945“ z roku 2014, na které se podílel jako spoluautor. V závěru loňského roku vydalo nakladatelství Toužimský a Moravec jeho novou výpravnou publikaci „Ilustrátoři dobrodružství", ve které jako vůbec první autor zpracoval život a dílo 17 ilustrátorů dobrodružné literatury vydávané u nás. Jedná se o dílo, které je výsledkem několikaleté badatelské a spisovatelské činnosti, jehož význam není pouze regionální, ale celospolečenský. Ocenění, které převzal z rukou starosty města Sokolova Jana Picky, komentoval svým typickým humorem.

„Za prvé, ono tady být po primáři Vaňkovi, protože já se přiznám, že jsme kamarádi, takže být tady po Lubošovi, je takové nevděčné. Protože on dělá něco pro děti, obecně, atd. a já si tady v klidu, v teple píšu knížky a všechno mi vaří manželka, takže v podstatě já prostě nic jiného nedělám. Ale v každém případě, mě tedy dost překvapilo, že mě někdo nominoval, protože knížka vyšla v Praze a dnes je již téměř rozprodaná, měla velkou odezvu. Takže děkuji, že si v Sokolově všimli, že vydávám knížky v Praze, které mají opravdu celostátní působnost. To je jedna věc. Musím také říci, že jsem rád, že město změnilo určitá kritéria. Protože, já si to neodpustím, a teď to myslím opravdu v tom dobrém, před pěti lety (plus, minus) jsem tady stál a byl jsem zde s Lukášem Smolou, se kterým jsme dávali dohromady tisícistránkovou knížku o umění a byli jsme zařazeni do takové těžké kategorie společně s Bahňákem. Bylo to pro mě velké překvapení a jsem rád, že kategorie už není takto pomíchaná. Ale zjistil jsem, že pořád dělám něco špatně, protože, když jsem měl v říjnu autogramiádu na Václavském náměstí, po pravdě řečeno, každý chlap je primitivní a ješitný, a já jako učitel stoprocentně, a tak když jsem měl tu autogramiádu na „Václaváku,“ uvědomil jsem si, že opravdu dělám něco špatně, protože tentokrát to nebyl Bahňák, ale chvilku přede mnou tam měl autogramiádu vrah Kájínek. Tak jsem si říkal, že opravdu dělám něco špatně a mrzelo mě, že na Kájínka přišlo o hodně více lidí, než na mě. Tak teď, ať to nějak neshazuji, opravdu děkuji, že si město všimlo, že Prokop píše a já mu to vracím,“ dodal Vladimír Prokop. 

Na závěr předávání se na pódiu shromáždili všichni ocenění, aby si udělali společné foto. Čtyři medailonky, které se během večera promítali vytvořilo naše televizní studio. Ke shlédnutí budou na našem Youtube kanále.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Hlavní zprávy