„My jsme ze zákona povinni udělat pohřeb na náklady státu. To je ale všechno. A to další, že dojde k uložení popela nebo k uložení ostatků člověka, tak to už se dělo nějak jinak. Chtěla jsem, ať se s těmito lidmi rozloučíme, ať mají alespoň někoho, kdo je vyprovodí. Jsem i vděčná panu faráři Bujnovi, že se tohoto ujal a důstojně jsme se s těmi lidmi právě před chvílí rozloučili. Obřad děláme jednou za rok. Nyní je podruhé. Vidíte 16 uren. Rozloučili jsme se se 16 lidmi. Není to ojedinělé. Je to číslo, které docela spíše i narůstá,“ uvedla po pietním aktu starostka Sokolova Renata Oulehlová.
Farář Československé církve husitské v Sokolově pronesl modlitby i požehnání na poslední cestě.
„Existovala pohřební bratrstva, která se např. nějakým způsobem skládala na náklady pohřbů u chudých lidí, bez domova, možná tehdy spíše tuláků, poutníků. Ale i např. lidí sociálně slabých, i když tam byla rodina či příbuzní tak neměli dost finančních prostředků na to, aby vypravili důstojný pohřeb. Proto existovala pohřební bratrstva ve městech, která se o chudé tímto způsobem starala a postarala i na té poslední cestě. Svým způsobem jsem rád, že město Sokolov v jistém slova smyslu tuto tradici obnovuje i tím, že se zde vypravují sociální pohřby, což sice ukládá městu zákon, ale to, co je nad rámec toho zákona, je ta skutečnost, že se to dělá skutečně s obřadem, za přítomnosti lidí, s modlitbou a kde svým způsobem vykonám poslední službu těmto našim bližním, kteří zemřeli dost pravděpodobně v osamění a nemají příbuzné, kteří by tuto službu pro ně vykonali,“ doplnil informace farář Lukáš Bujna.
Náklady na jeden pohřeb činí zhruba 10 tisíc korun. Peníze vynaložené na sociální pohřby vrací městu zpět stát prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj. Od roku 2011 vypravilo město celkem 288 sociálních pohřbů.
