Rada města už souhlasila s vytvořením prohlídkové trasy prostor s krovy, vížky se zvonem a případně i sklepů. Schválila i podání žádosti o krajskou dotaci z programu na podporu přípravy projektů oprav a využití kulturních památek a památkově hodnotných objektů.
Rozlehlé půdní prostory nad klášterem a kostelem sv. Antonína Paduánského s unikátními historickými krovy nejsou v současnosti přístupné pro veřejnost. Prvním krokem k tomu, aby se to změnilo, byl právě počin rady města. A tím dalším je vypracování projektové dokumentace. „Otvírat areál kláštera pro veřejnost, to jsou letité úmysly města. Je to krásný areál, který volá po dalším využití. Náklady na projektovou dokumentaci jsou odhadovány na jeden milion korun bez daně. Jak budeme s akcí postupovat dále, záleží na tom, zda budeme úspěšní se žádostí o dotaci,“ uvedl místostarosta Jan Picka.
Způsobilým žadatelem je v rámci dotačního programu správce objektu, v tomto případě Sokolovská bytová. Finanční prostředky (vlastní podíl) by byly hrazeny právě rozpočtu Sokolovské bytové. Její jednatel Erik Klimeš považuje další zpřístupňování areálu za pozitivní počin. Veřejnost se zatím mohla dostat jen do kostela sv. Antonína Paduánského například při různých výstavách nebo koncertech. Od druhé poloviny letošního roku se tady pak budou konat svatby. „Půdní prostory nabízejí řadu možností pro využití. Od pořádání výstav přes koncerty a další kulturní a společenské akce. Upravit bychom v budoucnu chtěli i atrium,“ řekl jednatel.
Klášterní areál už má za sebou několik oprav. Po třech etapách rozložených do let 2017 až 2020 skončila rozsáhlá obnova fasád většiny objektů kapucínského klášterního areálu a také kostela sv. Antonína Paduánského, jenž je součástí tohoto památkově chráněného komplexu. Náklady na opravy fasád, které se uskutečnily s použitím dobových postupů a dohlíželi na ně památkáři, dosáhly necelých deset milionů korun.
Při opravách převažovala ruční práce, aby se fasády co nejvíce podobaly těm z minulosti, kdy objekty vznikly,“ poznamenal jednatel Sokolovské bytové Erik Klimeš. A podotkl, že některé nepříliš odborné zásahy do fasád v minulosti objektu spíše uškodily. „Právě tomu jsme se snažili vyhnout. Památkáři se například snažili dohledat, z jakého zdroje pocházela hlinka kdysi používaná na probarvení omítky. Což se jim do značné míry podařilo,“ dodal Klimeš.
Po opravě fasád pokračoval stavební ruch v prvním patře historické budovy. „Využili jsme situace, kdy jsme museli pro veřejnost uzavřít, a pustili se do rekonstrukce omítek na chodbě. Odstraněny přitom byly veškeré nevhodné materiály používané při zásazích před desítkami let. Stejně jako v případě fasád jsou na chodbě použity prvky respektující památkový význam budovy. Stejným postupem byla už opravena také chodba v přízemí bývalého kláštera,“ konstatoval Klimeš. Oprava nyní čeká ještě podestu před vstupem do kostela, která se propadá. Z průčelí už zmizely tři sochy a nyní čekají v depozitáři po restaurování, aby se po opravě podesty vrátily na své místo.
Objekt vznikl v období masového zakládání kapucínských klášterů v Čechách v 17. století. Řád kapucínů byl uveden do Čech po roce 1600 a stal se jedním z důležitých článků rekatolizace v protireformačním období. Klášter, stejně jako i další katolické církevní instituce v severozápadní oblasti Čech, měl tvořit jistou přehradu proti šířícímu se protestantismu ze sousedního Saska. Klášterní kostel byl založen na popud majitele panství a kancléře Českého království Jana Hartvíka Nostice. Stavba klášterního komplexu probíhala v letech 1663 – 1667. V říjnu roku 1667 byl klášter slavnostně vysvěcen litoměřickým biskupem Maxmiliánem Rudolfem ze Šlejnic.
Zdroj: Město Sokolov
