Vchod z nádvoří zámku je prozatím uzavřen. Podívali jsme se s kamerou na pracoviště.
„My sem přijdeme z nádvoří - doleva bude velká místnost a doprava bude pokladnice, kde bude vystaven sokolovský poklad a další zajímavé věci - nejvzácnější věci ze sbírek sokolovského muzea. Nyní se pojďme podívat do budoucí pokladnice,“ popsal ředitel Muzea Sokolov Michael Rund.
Během průzkumných prací zde byla nalezena řada zajímavostí.
„Na první pohled zde nevidíme nic. Ale na druhý pohled a při pohledu památkářů - tak toto je místo, kde byla původně koupelna. Koupelnu si můžeme představit, pokud známe staré obrázky z Karlových Varů, jak jsou na nich staré kádě, tak něco podobného zde fungovalo podle historiků také. Takže někde tady byly kádě a zde máme místo, které je nyní zakryto kvůli stavebním pracím, ale vidíte, že už je zde skoro zrestaurované místo původního krbu a topeniště. U krbu je taková zajímavost, že v pozdější době, řekněme 16., 17. a 18. století už krb sloužil k účelům koupelny, ale v původní době, někdy kolem Šliků, čili kolem roku 1500 jsou doloženy zprávy, že právě zde roztopili tento krb a tady vedle bylo vězení, kde tím vedrem trošku trápili vězně. Zde máme místo, kde jsou vidět nápisy vězňů, které tady byly udělány v různém období. Např. zde je letopočet - 1607, čili ještě za doby Šliků, tedy v době, kdy právě tady trápili pocestné, kteří nechtěli zaplatit za průjezd územím. Zavřeli je do sklepa a než zaplatili, trápili je právě tím vedrem. Máme zde i postavičku, která je tady trošku patrná. Je to postavička, která má oblek, který můžeme přirovnat - každý zná film Císařův pekař - Pekařův císař, tak to je oblečení z té doby. A zde, tyto kruhy, jsou možná stavební plány, ale možná je to i trošku něco jiného, historici se nemohou shodnout. Tady potom vidíte nějaké nápisy – „von“ a zde např. hornický znak a tady nejhezčí nápis „Zacharias Preinel,“ což byl jeden ze sokolovských měšťanů v období kolem roku 1600,“ přiblížil dobu Rund.
V největší místnosti zámeckých sklepů měla v devadesátých letech vzniknout vinárna, ale z plánů sešlo.
„Tady jsme na místě, kde bude právě odkryt další kus základu sokolovského hradu z 13. století. Zde bych měl asi zmínit to, že první písemná zmínka o Sokolovu byla 12. dubna 1279. Takže právě v roce 2019 bude Sokolov slavit polokulaté výročí – 745 let od první písemné zmínky. V 90 letech zde byla odkryta hradba, dnes ji odkrýváme znovu a budeme ji prezentovat veřejnosti. Toto je největší místnost sklepení, která bude využita pro přednáškové účely, i pro účely např. výstavní. Měla by zde být např. výstava archeologie a geologie,“ doplnil ředitel Rund.
Dalším tahákem bude odkrytí samotných základů zámku na místě původní vodní tvrzi.
„Je to prakticky místo, kde se střetává hradba vodního hradu z 13. století. To je právě původní sokolovský hrad a na něj navazuje studna nebo „cisterna,“ která je nejspíše z období kolem roku 1480, kdy se stavěl už nový hrad - nový zámek. Zde bude vyhlídková plošinka a návštěvníci budou moci tuto situaci sledovat. Každopádně, co je určitě zajímavé, je, že hrad byl i popsán v pověstech. Je to pověst o sokolníkovi, který zde někde na soutoku Svatavky a Ohře měl mít svůj hrad a až do 90. let 20. století se nevědělo, že ten hrad se nachází přímo pod sokolovským zámkem. Zajímavé také je, že původní hradba byla částečně využita pro stavbu zámku nebo hradu kolem roku 1480. To, co zde vidíme, tak to je také původní zdivo z 13. století. Jde vidět, že bylo potom využito pro stavbu této zdi částečně. Ještě ta původní hradba byla využita pro stavbu pilíře a později se okolo toho postavil zámek, který vypadal téměř podobně jako ten současný, až na to, že byl stále vodní a z vnějšku byl opevněn. Můžete si to přirovnat např. k nějakým zámkům na Loiře ve Francii. Zajímavé je, že se zde drží hladina spodní vody. Dokonce, když jsme se to pokoušeli odčerpávat, tak se nám to moc nedařilo. Je tam nějaký přítok, ale hladina se drží, voda nepřibývá a ani neklesá,“ ukázal ředitel.
Postupné odkrývání podzemních prostor umožňuje poznat blíže dobové využití jednotlivých místností.
„Tady máme další zajímavé prostory. Konkrétně zatím vidíte, že původní portál je kvůli stavebním pracím zakrytý. Vespod je ale patrno, že je rozšířený, a to rozšíření je právě z toho důvodu, že se zde dříve koulely sudy, nejspíše se střelným prachem. Což dokazuje i jedna střílna, která zde je. Později se tady údajně mělo skladovat víno a pivo. Takže to bylo využití této části sklepů. Jinak zde máme zachován i krásný strop. Takže ten pouze renovujeme. Vidíte, že zde dochází i k vyspárování spár – tady je to už téměř konečná úprava této části zdiva. Celé sklepení bude jedna velká expozice. Právě v této části by měla být upomínka na dobu, kdy zámek byl částečně poničen za 30leté války. Budou tam i nějaké figuríny z 30leté války a právě zmínka skladování střelného prachu,“ uvedl v další místnosti Rund.
Ve sklepeních dříve fungovalo i dobové sociální zařízení.
„Podle historiků zde máme místo, kde údajně bylo něco jako záchod. Zde mohla stát přenosná stolice. Samozřejmě jsou známy záchody, které byly z vnějšku třeba zámku, kde to všechno padalo do vodního příkopu, ale tento byl právě vnitřní a podle historiků je to velice zajímavé místo. Do budoucna bychom to také chtěli prezentovat návštěvníkům. Asi vyrobíme nějakou repliku dřevěné stolice, které podobné jsou dochované na některých zámcích a hradech,“ připomněl ředitel sokolovského muzea.
Místo pro budoucí umístění sokolovského pokladu doplní nejspíše i další sbírkové předměty.
„Celý tento prostor, ve kterém se nyní nacházíme, bude sloužit jako klenotnice. Za prvé zde bude vystaven sokolovský zlatý poklad, který také zabere nějaké místo. Za druhé zde máme další plány, které bych teď ještě nechtěl prozrazovat, ale mohu prozradit to, že bychom zde chtěli vystavit to nejvzácnější ze sbírek sokolovského muzea. Možná si i některé další věci zapůjčíme tak, aby se skutečně toto sklepení stalo lákadlem pro turisty, aby nejezdili po Karlovarském kraji jen na ty „profláklá“ místa, ale aby jezdili právě např. do Sokolova. Myslím si, že to určitě bude stát za to,“ dodal Rund.
Sokolovský zlatý poklad nalezl v roce 1994 na pozemku zdejší myslivny bagrista při výkopových pracích. Umělohmotná krabička v sobě skrývala opravdové skvosty. Šperky zdobené diamanty, brilianty a jinými drahokamy, musely projít náročnou úpravou předtím, než je mohla veřejnost spatřit.
Hypotéz, jak se šperky na dvůr dostaly je hned několik. Tou první, zřejmě i nejpravděpodobnější je, že po druhé světové válce jej sem zakopali němečtí obyvatelé před svým odsunem. Poklad byl totiž ukrytý v krabičce, která se začala vyrábět právě během druhé světové války.
