"Investice zahrnuje úpravu práškového granulačního kotle K9 s cílem snížit výstupní koncentrace oxidů dusíku. Souběžně s tím proběhla také úprava odsiřovacího zařízení, kde došlo k významnému zlepšení parametrů," uvedl ředitel elektrárny Pavel Homola.
Úpravy na zařízení provedly specializované zahraniční firmy, které patří ke špičkám ve svém oboru, a to finská společnost Fortum Power and Heat Oy a německá společnost Steinmüller Engineering GmbH.
"Díky této investici Elektrárna Tisová už dnes plní i zpřísněné emisní limity, které budou platné od podzimu příštího roku. Je tak zajištěna jak výroba elektrické energie, tak především dodávka tepla pro město Sokolov i další obce," shrnuje Homola s tím, že důležitý je i pozitivní vliv investice na zlepšení kvality ovzduší na Sokolovsku.
Ekologizace elektrárny Tisová je dalším významným krokem ze strany Sokolovské uhelné po převzetí elektrárny od skupiny ČEZ. V roce 2019 firma v areálu ETI vybudovala za 42 milionů korun plynovou kotelnu s výkonem 20 MWt, která slouží jako záložní zdroj v případě poruchy uhelné technologie.
Další investicí Sokolovské uhelné, která má výrazně kladný vliv na životní prostředí, je realizovaná modernizace plynových turbín Paroplynové elektrárny Vřesová (PPC). Ta proběhla v letech 2018 a 2019 a vrátila paroplynovou elektrárnu mezi nejmodernější zařízení svého druhu.
"Po posouzení všech okolností i nákladů jsme se rozhodli pro modernizaci Vřesové na nový typ účinnější turbíny 9EMax a stali se tak vůbec prvními v Evropě, kdo ji uvedl do provozu," potvrzuje David Najvar, místopředseda představenstva Sokolovské uhelné.
A to přitom jen krátce poté, co si technologie 9EMax odbyla svou světovou premiéru v Japonsku v roce 2016.
"Modernizací plynových turbín získala Sokolovská uhelná paroplynové bloky s vyšší účinností výroby elektrické energie a s nižšími emisemi CO2," vysvětluje Najvar s tím, že výměna turbín, včetně kompletní obnovy generátorů, vyšla za oba dva bloky na miliardu korun.
Sokolovská uhelná je dlouhodobě jedním z největších investorů v oblasti ekologických technologií v Karlovarském kraji. Jen za uplynulých deset let takto například ve Vřesové vynaložila na ekologizaci více než 1,4 miliardy korun, v případě Tisové pak, po jejím převzetí v roce 2018, dalších téměř 290 milionů korun. Ve výsledku tyto investice vedly k razantnímu poklesu jak u emisí oxidů síry, tak u oxidů dusíku, a to i přes výrazný nárůst objemu výroby ve stejném období. Výjimkou byl pouze rok 2016, kdy bylo kvůli intenzifikaci odstaveno po několik měsíců odsíření teplárny Vřesová.
V příštím roce pak díky provedeným investicím opět významně poklesnou emise oxidů dusíku v elektrárně Tisová, která by tak měla splnit i zpřísněné legislativní požadavky pro rok 2022.
Zdroj: Hana Chaloupková
