Josef Prchal
Civilní povolání: Výtvarník Brouk Pytlík, práce všeho druhu... Grafika, malba, ilustrace, karikatura i kreslený humor.
Škola: pětiletá, večerní, propagační grafi ky - „Hollarka”.
Koníček: rybařina, kanape (když je čas).
Neřesti: To už se mě netýká!
Praxe v kresleném humoru: Od dětského pískoviště klacíkem přes kreslení pro noviny a časopisy až do teď.
Vtipný okamžik: "Je jich víc, ale zmíním dva povedené z karikování na promenádě:
1) Tatík si nechá karikovat malou dcerku. Sedí mu strnulá na klíně a pomalu popotahuje nudličku u nosu. Bojí se pohnout a tak se nudlička mění v nekontrolovatelnou nudli. Tatík o tom neví, ale čumilové se začínají bavit pozorujíc boj holčičky s nudlí, která už se nedá popotáhnout. Vyřešila to radikálně, že ji slupla jak malinu. Čumilové včetně mě se dali do řehotu a její tatínek se domníval, že je karikatura obzvláště zdařilá.
2) Nerad karikuju mimina. Jedno nemělo plínu a po... mamince celej klín. Pro mě to moc veselé nebylo, protože to bylo tak řídký, že mi potřísnila i štos papírů. Pro čumily to byl vrchol srandy!" popisuje Josef Prchal.
Více o autorovi a jeho tvorbě - viz zde.
O tom, jak začínal jako první námi představený autor kresleného humoru - Jiří Srna - jsme vás informovali zde.
