„Nejdůležitější nyní je, aby se zamezilo šíření nákazy do chovů, chovatelé by proto měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků. Je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
V případě potvrzení výskytu ptačí chřipky u volně žijících ptáků se ochranná opatření (tj. vymezení kontrolní oblasti (3 km) a monitorovací oblasti (10 km) kolem místa nálezu uhynulého volně žijícího ptáka), vyhlašují pouze v případě, že se jedná o subtyp H5N1 potenciálně nebezpečný i pro člověka. Přesto provede Státní veterinární správa (SVS) v aktuálním případě v oblasti 10 km kolem místa nálezu soupis komerčních chovů drůbeže a kontrolu dodržování biologické bezpečnosti.
„Drobnochovatelům drůbeže v této oblasti doporučujeme držet chovanou drůbež v uzavřených prostorech a chránit ji před kontaktem s volně žijícími ptáky,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
„Zároveň vyzýváme občany, aby v případě nálezu uhynulých volně žijících ptáků v této oblasti ptáky nesbírali, ale informovali o této skutečnosti místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ dodal.
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.
Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.
Více informací k nákaze a aktuální nákazové situaci k dispozici na webu SVS.
Následně na to, byla v malochovu drůbeže na Táborsku potvrzena ptačí chřipka
V České republice byl po necelém roce potvrzen výskyt aviární influenzy neboli ptačí chřipky v chovu drůbeže. Vyšetření 22.1.2021 nákazu potvrdilo v malochovu drůbeže v obci Dlouhá Lhota u Tábora v Jihočeském kraji. Nákazu do chovu s velkou pravděpodobností zavlekly divoké kachny z blízkého rybníka.
V chovu zhruba třiceti kusů různých druhů drůbeže (kohoutů, slepic, křepelek a kachen pižmových) došlo během dvou dnů k úhynu poloviny kusů. Veterinární inspektoři neprodleně po nahlášení úhynů chovatelem zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. Ta u uhynulých kusů potvrdila ptačí chřipku subtypu H5N8, podobně jako u případu uhynulých labutí na Písecku (viz výše). V současné době se čeká na stanovení patogenity.
„Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala okamžitě opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů. V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
V rámci mimořádných veterinárních opatření bude omezen pohyb drůbeže do a z pásem, provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.
„Chovatelé mají ze zákona garantovanou náhradu za utracená zvířata a Ministerstvo zemědělství jim také proplácí veškeré účelně vynaložené náklady, které vyplynou z opatření nařízených na místě. Žádosti o náhradu je nutné podat do 6 týdnů od utracení zvířat,“ sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman.
Zdroj: Státní veterinární správa
