Onemocnění se liší svou závažností, někdy mohou zůstat celoživotní následky. Podle Martiny Prokopové z Krajské hygienické stanice loni onemocnělo v Karlovarském kraji invazivním pneumokokovým onemocněním (IPO) 13 lidí. V roce 2016 to bylo dokonce 21 nemocných. Oba roky vždy jeden člověk v kraji pod Krušnými horami kvůli IPO dokonce zemřel. Riziko lze ale snížit očkováním, které dětem a seniorům nad 65 let hradí zdravotní pojišťovna. U dětí je očkování hrazeno za podmínky, že aplikace všech dávek základního schématu proběhne do 7. měsíce věku dítěte a 1 dávky přeočkování do 15 měsíců věku.
Povědomí o závažnosti zápalu plic je v České republice relativně nízké a jen málokdo se obává rizika onemocnění. Na 14 procent respondentů nedávného výzkumu PneuVue v České republice si myslí, že automobilové nehody způsobují nejvyšší počet úmrtí v zemi. Ve skutečnosti zápal plic způsobuje téměř třikrát více úmrtí než dopravní nehody. V řadě případů je zápal plic způsobený právě pneumokokem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2005 na pneumokokové infekce ročně zemře 1,6 milionu lidí na celém světě.
Ve zvýšeném riziku onemocnění invazivním pneumokokovým onemocněním jsou lidé trpící jiným chronickým onemocněním, jako je např. cukrovka, astma či chronické onemocnění srdce, což je nad 65 let časté. Pneumokokový zápal plic pro ně bývá život ohrožujícím stavem. Pneumokokový zápal plic pro ně bývá život ohrožujícím stavem.
„Pneumonie neboli zápal plic je jedno z nejzávažnějších respiračních onemocnění, které v ČR ročně postihne více než 100 tisíc obyvatel, z nichž mnoho nemoci podlehne. Jedním z nejčastějších původců je bakterie Streptococcus pneumoniae. Přenos infekce se děje vzdušnou cestou, proto v předcházení této nákazy můžeme využít očkování jako účinnou formu prevence. To je velice důležité právě u rizikových skupin seniorů nebo chronicky nemocných osob,“ upozorňuje MUDr. Daniela Fránová z plzeňského pracoviště Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem.
Zápal plic se nevyhýbá nikomu, nedávno zemřel na plicní infekci například manžel dánské královny, korunní princ Henrik.
Pneumokokové onemocnění není běžné nachlazení. Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie velikosti zhruba dva mikrometry (tisícina milimetru), typicky se shlukuje do dvojic, takže pod mikroskopem má tvar kávového zrnka. Běžně osídluje sliznice úst, nosu a horních cest dýchacích. Svým nosičům nezpůsobuje problémy, dokud se neoslabí obranné mechanismy těla. Pak mohou bakterie proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci. Příznaky se liší podle toho, zda se jedná o zápal plic, zánět mozkových blan, sepsi nebo zánět středního ucha. Při vstupu pneumokoka do mozkových obalů může vzniknout meningitida. Ta může i po vyléčení zanechat trvalé následky, jako je poškození zraku a sluchu, ochrnutí nebo zejména u dětí poruchy mentálního vývoje. Nebezpečný je průnik do plic, který může způsobit pneumonii neboli zápal plic. Onemocnění má prudký začátek s vysokou horečkou, kašlem, bolestí na hrudi a dušností, v řadě případů je při léčbě nutný pobyt v nemocnici. Přesto jen 18 procent lidí klinicky označených jako rizikových pro zápal plic sami sebe označují za „velmi ohrožené“. Dětem pneumokoky mohou způsobit také bolestivý zánět středního ucha.
Nakazit se je možné od člověka s pneumokokovou infekcí nebo od nosiče, který je bez jakýchkoli příznaků infekce. Inkubační doba, tedy období mezi vniknutím bakterie do těla a prvními příznaky pneumokokového onemocnění, je jeden až tři dny. Riziko infekce lze snížit očkováním, které je navíc od letošního ledna pro seniory starší 65 let bezplatné. Očkování není sezónní, takže se lidé mohou nechat očkovat během celého roku.
Zdroj: Pavel Gejdoš, Mahulena Poliaková
