Kromě úpravy okolí pohřebních míst a instalací mobiliáře vznikne také aplikace, která umožní využití rozšířené reality.
„Rada Karlovarského kraje schválila finanční příslib o tom, že projekt bude předfinancován, protože na projekt jsou jinak již schváleny dotační prostředky z Interreg Bavorsko Česko. Samozřejmě, že kraj se musí podílet a je tam i nějaká finanční částka, která jde z rozpočtu přímo České republiky, Ministerstva kultury. Momentálně jsme ve fázi, že po schválení těchto finančních prostředků bude moci Muzeum Cheb, pod které toto archeologické naleziště spadá, zahájit ten projekt jako takový,“ vysvětlila radní Karlovarského kraje Gabriela Dostálová.
Místo, které uchovává pozůstatky staré více než 3000 let, je archeologickou památkou.
„Ono už tady původně vlastně v závěru čtyřicátých let a v padesátých letech dvacátého století, se tady nacházel takový pamětní parčík, který následně zpustl. A vlastně dnešní naší snahou je to území trošku revitalizovat, znovu vzkřísit tu paměť toho místa a tedy veřejnost by se měla dozvědět jednak, že vůbec něco takového tady máme, že to existovalo, že sídlí nebo bydlí v místech, kde lidé už bydlí tři tisíce let. A samozřejmě dnešními moderními postupy to pokusíme se zpřístupnit co nejširší veřejnosti, od dětí, teenagerů, samozřejmě až po rodiny s dětmi i vlastně starší zájemce, takže by to mělo být vlastně co nejširší veřejnosti přístupné,“ popsal archeolog chebského muzea Michal Beránek.
Na Chebsku se nachází hned několik podobných lokalit, například v Lužné, ale zdejší místo je výjimečné pro možnost celé pohřebiště zrekonstruovat a nabídnout veřejnosti k lepšímu poznání nejen posledních věcí života předků.
„Seznámí se s tím pohřebním ritem doby bronzové, který byl žárový, takže oni své zemřelé spalovali a pak je různým způsobem podle, řekněme, společenského významu jestli to byl náčelník nebo jenom řadový člen kmene, nebo i jako bohatosti, různě pohřbívali. Ty nejhonosnější hroby jsou mohylové, takže do kamenné skříňky byl vložen ten spálený zemřelý, na tom byl pak nasypán ten rov. Bylo to různě zpevněné kamennými nebo dřevěnými konstrukcemi a podobně. Pak máme, řekněme, střední třídu, by byly hroby skříňkové, které jsou zahloubené tedy do země. Ale furt tu hrubou jámu ohraničuje nějaká kamenná konstrukce. V ní je zase vložena ta urna. My archeologové říkáme popelnice. A pak byla zasypána. No a ty nejchudší jsou, že byla pouze jenom jamka do hlíny zahloubena, tam byl vysypán popel a bylo to zahrnuto,“ přiblížil archeolog.
Obyčejných hrobových míst jsou v lokalitě desítky a návštěvníci si je budou moci nejen prohlédnout, ale i osahat a prozkoumat jejich vnitřní konstrukci. Součástí projektu je i výstavba repliky altánku, dříve expedičního domku, který zde stával v době prvních archeologických výzkumů.
„Bude rekonstruován pomocí historických technologií, v čemž nám pomáhá partner našeho projektu Historický park Bärnau-Tachov, který se tedy podílí právě na realizaci těchto expozičních venkovních záležitostí. A tam zase lidé budou moct poznat technologii, jak se ty domy stavěly, jak to vlastně vevnitř vypadalo a podobně. A pak tady budou samostatné prvky, řekněme, nějakého edukačně hracího potenciálu pro děti. A tam si tedy děti budou moct vyzkoušet přímo uvidět nálezy, osahat keramiku, předměty, které se v té době bronzové používaly a podobně,“ dodal Beránek.
Stavebně historická část projektu by měla zabrat zhruba 18 měsíců. Postupně se rozběhne také digitální realizace, která mimo jiné propojí podobná místa a nabídne další informace a využití.
