Národní kroužkovací stanice, která má nyní v databázi přes 5 milionů záznamů, byla založena v roce 1934 a koordinuje kroužkování ptactva na území České republiky. Přes Skupinu pro výzkum brodivých ptáků byl osloven Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň, aby kroužkování provedl. Stalo se tak v pátek 23. června za pomoci plošiny, kterou zaplatila zdejší firma, zabývající se velkoobchodem s komponenty pro okna.
„Přijeli jsme hlavně z toho důvodu, abychom okroužkovali, tady na žádost místních, tři mláďata čápa bílého na umělé hnízdní podložce, která bohužel není přístupná jinak než z plošiny,“ popsal Karel Makoň, vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň.
Kroužkování v Žírovicích je jednou z mála možností v regionu, jak lépe poznat a chránit tyto krásné ptáky. Ti většinou hnízdí na vysokých sloupech či komínech, kam se ornitologové nedostanou. Kroužkování umožňuje sledování a získávání cenných informací o ekologii ptáků a jejich prostorových aktivitách. A především vede k praktické ochraně živočichů.
„Kroužkování čápů u nás má svou tradici. Je to samozřejmě vědecká činnost zaměřená na sledování jednotlivých živočišných druhů. Kroužkování nám přináší velmi cenná data právě o životě zvířat, těchto ptáků. Díky kroužkům se dozvídáme, odkud kam táhnou, kolik jich je, kdo s kým hnízdí a podobně. A samozřejmě v Čechách má kroužkování čápů bílých tradici, protože se kroužkují hlavně mláďata na hnízdě, která se potom dají velmi snadno podle toho kroužku dohledat. My nasazujeme speciální ornitologické kroužky po vzoru německých kolegů, tzv. kroužky ELSA, což jsou kroužky s poměrně velkými číslicemi a písmeny. Kombinacemi, které jdou přečíst třeba i ze země dalekohledem. Tak ten čáp je velký pták, takže unese i snese větší kroužek a díky tomu ty data chodí častěji a víc, protože se samozřejmě dají sledovat. Odečítají je nejčastěji většinou buď třeba ve Španělsku už na cestě do teplých krajů, anebo i v samotné Africe. Samozřejmě se ten kroužek dá odečíst stativovým dalekohledem na velkou dálku, takže je to taková výhoda. Využili jsme příležitosti, a protože máme dvě mláďata určená k adopci, jsou to mláďata původem z Teplé, kde bylo nutné z důvodu úhynu jednoho z rodičů mláďata sundat a byli v tu dobu ještě hodně malí. Takže my jsme u nás zhruba dva týdny podrželi, dokrmili, vytáhli jsme je do určité velikosti a dneska jsme využili té příležitosti, že tady jsou tři mláďata a přistrčili jsme těm místním mládě čtvrté. Samozřejmě je to takové trošku riziko, ale je to padesát na padesát. Nicméně s adopcí čápů máme bohaté zkušenosti a za svoji třicetiletou kariéru jsme takto přistrčili, adoptovali přes 110 mláďat čápů bílých i černých, z toho přičemž pouhých 10 ptáků buď nebylo přijato, nebo mělo nějaký konflikt nebo nějaký defekt. Ta stovka dalších ptáků byla adoptivním rodiči přijata a vlastně vyvedena spolu s těmi ostatními. Takže tady, když uvidíte čápa, tady vlastně na hnízdě jsou tři čápi, ti původní, ti mají kroužek na pravé noze, tak ten přidaný má kroužek na levé noze, takže je to i krásně vidět a zaúkolovali jsme tady místní, aby to sledovali, aby nám dávali zprávy, protože stát se může samozřejmě cokoliv, ale adopce je jeden z nejlepších způsobů, jak vrátit ta zvířata zpátky do toho přírodního procesu, zpátky do té samotné přírody,“ dodal Makoň.
