„Konkurence tam byla poměrně dobrá, hlavně z České republiky, protože my jsme v tom, se dá říci, nejlepší. No, bylo tam různé - Poláci tam byli, nějací Němci, něco z Maďarska, Američani tam byli, ale ti se nezúčastnili závodů, ti byli jako rozhodčí,“ popsal Waldmann.
Soutěžní pravidla jsou poměrně složitá, ale základním kritériem je přesnost hodu na klasický terč. Postupující borci přitom nože při každém kole vrhají ze stále větší vzdálenosti.
„Soutěže probíhají, takže se postupuje se splněním určitého limitu. Takže když třeba házím na tři a půl metru, mam určitý limit třeba 60 - 70 naházet. Kdo je nahází, postupuje do dalšího kola, kdo nenahází, zůstává na tom pořadí, kde skončil. Ve většině případech se ještě hází na čepel i rukojeť, takže tzn. pět hodů na za čepel a 5 hodů za rukojeť,“ přiblížil vrhač.
Na vůbec prvním evropském šampionátu se Karel Walkman zúčastnil ještě jedné disciplíny, a to vrhu sekerou, kde nakonec skončil čtvrtý s minimálním odstupem na medailové pozice. Za jeho sportovními úspěchy stojí takřka každodenní, minimálně hodinové tréninky. Přestože se závoděním začal teprve v roce 1996, tak vrhání nože se věnuje už čtyřicet let.
„Tak dostal jsem se k tomu v poměrně v útlém dětství. Když mi bylo asi kolem šesti let, tak můj brácha byl v lesnickém učilišti a tam prostě byl učitel, takový starý fronťák, takže tělocvik šel stranou a oni prostě házeli noži, takže to nás zajímalo. Tam už to prostě se přestalo házet a my jsme v tom pokračovali. A já měl výhodu, že bratr je poměrně starší, tak jsem se snažil vyrovnat těm výkonům, ne tedy k jejich spokojenosti pokaždé, když mě sebou měli táhnout jako malého caparta. Ale výsledek byl ten, že jsem tím dohánění je převýšil, takže jsem se dostal na takovou vyšší úroveň. Třeba už ty kolem vojny už jsem je jako značně snadno přehazoval,“ vysvětlil svůj vývoj mistr.
Civilní profese údržbáře se Karlu Wald Manovi hodí i pro jeho sportovní kariéru. Většina závodních nožů je totiž jeho vlastním dílem.
„Vyrábím si většinu sám, i když samozřejmě některé materiály a některé technologie nemůžu. Třeba to kalení, to se musí v digitální peci. Ale návrhy a to všechno, co mám v hlavě, tak to dělám sám,“ potvrdil Waldmann.
Umění Karla Waldmanna bude moci zanedlouho ocenit i chebská veřejnost. Jeho mistrovské vrhy budou k vidění 11. září před penzionem na chebském Spáleništi.
