Očím návštěvníků se představuje po několikaleté restaurátorské práci, kterou částkou 1,2 milionu korun podpořil Karlovarský kraj. Podle odborníků jsou kamna obrazovou učebnicí chebského národopisu.
"Je na ní zachyceno a vyobrazeno 16 výjevů lidových zvyků a lidových tradic z oblasti bývalého Egerlandu. Je na ní zachyceno celkem 12 krojovaných párů v tradičních chebských krojích z různých časových období. Šedesát tři se tam najde přísloví, pořekadel, částí písniček nebo říkadel v egerlandském nářečí. Na těch reliéfech je celkem, jak nám spočítala paní restaurátorka, 336 figurek. Ve spodní části kamen jsou ještě zachyceny městské znaky vybraných obcí a měst bývalého Egerlandu," popsala kamna – učebnici etnografka chebského muzea Iva Votroubková.
Monument vznikl na objednávku ředitele Národopisného muzea v Chebu Dr. Josefa Haniky. V té době se počítalo s jejich využitím pro vytápění zasedacího sálu. Topení mělo být elektrické. Autor kamen, sochař a keramik Willi Russ, rodák z Krásna nad Teplou, vystudoval keramickou školu v Teplicích a následně vídeňskou Uměleckoprůmyslovou školu. Po dekádě nabírání zkušeností v hlavním městě monarchie se s rodinou vrátil do svého rodiště a založil si zde dílnu na výrobu umělecké keramiky. V březnu1946 byl spolu s manželkou a dcerou jako občan německé národnosti vysídlen do americké okupační zóny v Německu. Ateliér a rodný dům včetně veškerého vybavení byly konfiskovány.
Poválečná snaha chebského muzea kamna převézt do Chebu a zde instalovat vyšla na prázdno. Na scéně se znovu objevují až v roce 1952, kdy byla umístěna do expozice nově zřízeného okresního vlastivědného muzea v prostorách hradu Loket. Odtud byla kvůli své „ideologické závadnosti“ před květnem roku 1972 odstraněna. V roce 1976 inventární seznam mobiliáře hradu Loket již kamna neeviduje.
"A přichází rok 1982 a telefonát z loketského hradu, jestli si pracovníci chebského muzea nechtějí přijet pro kamna, jinak, protože se jim (loketským) pletou při rekonstrukci hradu a zabírají místo, nemají to kam dát. To už jsou ale kamna dávno rozebraná, tak v případě, že o to nebude mít chebské muzeum zájem, tak že ta kamna budou v podstatě budou zlikvidována," přiblížila Iva Votroubková.
V Chebském muzeu byly jednotlivé díly kamen očištěny, zakonzervovány a zaevidovány do sbírkového fondu. V roce 1994 je pak muzeum nechalo nainstalovat v kasematech chebského hradu. Po bezmála 25 letech bylo nutné kamna restaurovat.
"V únoru 2019 byla po veliké námaze restaurátorského ateliéru paní Sylvy Antony Čekalové a kamnáře Michala Raušera rozebrána a převezena do Prahy do ateliéru. A v muzeu, protože měla být kamna nainstalována jako první exponát připravované nové expozice chebského muzea, tak se musela udělat určitá opatření vzhledem k jejich váze a připravit ten prostor a nakonec ta kamna byla poprvé představena chebském veřejnosti v plné kráse," uzavřela etnografka Votroubková.
V současné době probíhají přípravné práce na nové expozici, pracuje se na scénáři a výtvarném řešení celého prostoru, nicméně Russova kamna již teď stojí na svém místě. Více informací nejen o tomto fenoménu najdete na stránkách www.muzeumcheb.cz.
