racek bělohlavý, přerov, zimování, ornitologie, česká republika, blog, blogall
Přerovský racek bělohlavý se stal rekordmanem v dlouhodobém zimování, návraty sledují ornitologové od roku 2012, kdy byl okroužkován v Polsku. Racek přilétá do Přerova pravidelně koncem října a odletá v únoru.
Již po třinácté se stal přerovský racek bělohlavý zimním obyvatelem tohoto města, a stal se tak rekordmanem v dlouhodobém návratu na stejné místo. Příběh tohoto ptáka se začal psát v květnu roku 2012, kdy byl označen žlutým kroužkem polskými ornitology nedaleko města Paczków, severně od Přerova.
Od té doby je sledován přerovskými ornitology, kteří díky tomu zmapovali jeho neobvyklou cestu a zimování v Přerově. Jeho přesný věk a původ však zůstávají tajemstvím, protože byl okroužkován již jako dospělý jedinec. Podle vicepředsedy Moravského ornitologického spolku Jiřího Šafránka tak nelze zjistit, odkud pochází.
Pro sledování pohybu ptáků používají ornitologové kroužkování, které jim umožňuje lépe pochopit migrační trasy a zimoviště. Tento příběh racka PKHU je jedním z mála, které dokládají, jaké vzdálenosti a lokality tento druh navštěvuje. Racek bělohlavý, který je běžně rozšířen na severoevropských pobřežích, se v poslední době vyskytuje i ve vnitrozemí na větších vodních plochách.
Přerovští ornitologové zaznamenali jeho pravidelný přílet do města již koncem října, s návraty datovanými jak letos, tak v minulých letech. Podobně jsou zaregistrované i jeho odlety v první polovině února. V průběhu uplynulých třinácti let byl tento racek v Přerově pozorován celkem 53krát.
V mimozimním období byl spatřen i na různých místech České republiky, například na Slezské Hartě či v Tovačově. Jeho putování zaznamenali ornitologové také na jihu Čech či v Šumvaldu. Přerovsko je pravidelně navštěvováno desítkami a stovkami racků bělohlavých. Díky identifikaci kroužků bylo zjištěno, že sem přilétají nejen z Polska, ale i z řady dalších zemí včetně Německa, Litvy nebo Ruska.
V posledních letech se zaznamenaný výskyt těchto ptáků v České republice zvyšuje, a stále častěji objevovaní jedinci pocházejí z domácího prostředí. Jižní Čechy a jižní Morava se stávají běžnými hnízdišti, a podle Jiřího Šafránka je možné, že střední Morava se k nim brzy připojí.
