Kamenný hrad, jehož první stopy objevil na počátku 30. let minulého století loketský archeolog Anton Gnirs, je předchůdcem částečně zachovalé štaufské falce, na jejíž vybudování v závěru 12. století posloužily jako zdroj kamenné.
„Dokonce uvnitř věže se podařilo i přes několik předchozích kopání zachovat část situace a stratigrafie. Tam jsou zase silné požárové vrstvy. Takže i tento hrad možná skončil v plamenech,“ sdělil za chebské muzeum Pavel Šebesta.
Základy předštaufského hradu by do budoucna měly být přichystané úpravě celého areálu vyznačeny dlažbou v terénu. Zatím je takto návštěvníkům přiblížena pouze poloha druhé bývalé jižní věže původního hradu, a to v místech pod Černou věží.
Archeologové rovněž letos zkoumali ještě starší vrstvy z dob slovanského osídlení a podařilo se jim objevit některé objekty slovanského hradiště pocházející zřejmě již z 10. století.
„Jako největší bonbonek mohu uvést spálený srub. Nároží srubu. Tam nám pomůže i radiouhlíkové datování,“ pochlubil se Šebesta.
Provedené objevy podle odborníků dokonce svádí k myšlence, že první kamenný hrad byl stavěn ještě za plného slovanského osídlení. Jak ale došlo k následné výměně obyvatelstva zůstává stále nezodpovězenou otázkou. O tom, zda-li bude archeologický průzkum hradu, a to v jeho západní části pokračovat i v příštím roce, zatím nebylo rozhodnuto. V západní části se nacházejí téměř kompletní zbytky předštaufského románského hradu a několika dalších staveb, které byly na konci 18. a začátkem 19. století, kdy hrad sloužil jako skládka, zasypány.
