Prostor před vstupem do budovy divadla ponese jméno české divadelní a filmové herečky, která za své nekonformní postoje po srpnu 1968 měla zákaz vystupovat na divadelních prknech, ve filmu i v televizi. V roce 1973 se krátce objevila v Západočeském divadle v Chebu v titulní postavě Brechtovy hry Matka kuráž a její děti. Na začátku října letošního roku zemřela ve věku 92 let.
Vlasta Chramostová
*17. 11. 1926
Brno, Československo
†6. 10. 2019
Praha, Česko
Česká filmová a především divadelní herečka, jedna z nejvýznamnějších, co se na naší scéně objevily. Též skvělá publicistka. Své názory prosazovala tvrdě. Mnohým lidem se nezamlouvaly, a proto se pro některé stala kontroverzní osobou. Jedni ji fandí, druzí odsuzují. Byla dvakrát nominována na Českého lva (Je třeba zabít Sekala, Kuře melancholik). Bývalý prezident Václav Havel ji udělil roku 1998 Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
V letech 1941 až 1945 studovala na Státní konzervatoři v Brně. Za komunistické éry ji bylo umožněno hrát v mnoha filmech i v Národním divadle, ale po podepsání Charty 77 jí bylo hraní znemožněno, a tak hrála doma ve svém bytě pro přátele. Po osvobození byla u zrodu brněnského Svobodného divadla, poté působila v Městském divadle v Olomouci. Následovaly 4 sezony ve Státním divadle v Brně. Na dalších dvacet let spojila svůj umělecký život s pražským Divadlem na Vinohradech. Dostala zde řadu velkých rolí, byla např. Marií Stuartovnou, Annou Kareninou, Roxanou.
Divadlo
Anna Karenina
Marie Stuartovna
Zkrocení zlé ženy
1970 Dalskabáty hříšná ves, Divadlo Na Vinohradech
1971 Oidipús Antigone – režie Otomar Krejča, Divadlo Za branou
1972 Racek – režie Otomar Krejča, Divadlo Za branou
1973 Matka Kuráž a její děti, Západočeské divadlo, Cheb
1999 Kyanid o páté, Divadlo Kolowrat
CHEBSKÁ VZPOMÍNKA NA VLASTU CHRAMOSTOVOU:
Někdejší Lakmé z legendárního Herzova filmu Spalovač mrtvol se po roce 1968 nesmířila s okupací a se sklápěním hlav většiny občanů před totalitním režimem. Velmi brzy ji proto bylo nejprve zakázáno účinkovat ve filmu (již v roce 1969). Ze stejného důvodu také musela později opustit Prahu a v roce 1973 přichází do chebského "vyhnanství." Tou dobou se Západočeské divadlo v Chebu stalo proslulým natolik, že za v Praze nepovolenými tvůrci do Chebu dojížděli studenti divadelní fakulty, pražští kolegové a další odborníci. Chramostová v Chebu nastudovala výjimečnou inscenaci Bertolta Brechta "Matka Kuráž a její děti." Lidská a herecká osobnost Vlasty Chramostové způsobila, že osud markytánky z třicetileté války byl lidsky plně uvěřitelný a v době Husákovy normalizace emotivně apelativní. Její poslední výkřiky, kdy už táhne markytánský vůz sama, všemi opuštěná: "Vezměte mě s sebou!," se vryl divákům chebského divadla hluboko do srdce. I toto představení bylo nakonec komunistickým režimem zakázáno (derniéra proběhla dokonce na zájezdu v Jáchymově). Vlasta Chramostová později dostala absolutní zákaz divadla a nakonec v roce 1977 podepsala dokument Charta 77. V době nesvobody pak hrála ilegální "bytové divadlo." Satisfakce se dočkala po pádu režimu v roce 1989.
Zdroj: město Cheb
