Vojáci by v budoucnu také využívali karlovarské letiště jako detašované pracoviště vzdušných sil. Během tiskové konference na karlovarském letišti to potvrdil ministr obrany Martin Stropnický.
„Teď jsme v situaci, kdy armáda nabírá razantně nové vojáky a vojákyně, v loňském roce to bylo 2200 nováčků. Daří se nám navyšovat počty aktivních záloh. A v tom okamžiku jsme začali mluvit o dislokaci vojenských posádek, mimo jiné o jejich nedostatku od Plzně na západ. Samozřejmě jsme došli k závěru, že by se to mělo změnit, i rekrutace se daří daleko více na Moravě než tady. Proto chceme do čtyř let vybudovat ve Vojenském újezdu Hradiště výcvikové centrum, protože to ve Vyškově je už na hranici své kapacity. Počítáme v novém centru se stálou přítomností 200 - 300 vojáků. Věřím, že bychom dosáhli i lepších rekrutačních výsledků. Zároveň s tím by se dalo využít letiště v Karlových Varech, které může mít kombinovaný civilní i armádní provoz. Ministerstvo obrany připravilo strategický dokument záložních letišť v ČR a karlovarské mezi ně patří,“ uvedl ministr obrany a zdůraznil, že velmi dobře v současnosti funguje na území Karlovarského kraje vojenská letecká záchranná služba, která by v budoucnu mohla také využívat například při velkých akcích letiště v Karlových Varech.
Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR armádního generála Josefa Bečváře by se výcvikové středisko v Hradišti soustředilo na zabezpečení rekrutace, tedy příjmu nových budoucích vojáků i na výcvik záloh. Výcvikový prostor v Hradišti je druhý největší v ČR a cvičí zde příslušníci pozemních i vzdušných sil.
„Kromě výcviku nováčků a záloh by v nově zřízeném centru mohla působit i vojenská autoškola a také by zde mohly probíhat další odborné kurzy. Karlovarské letiště může pilotům vojenských letounů sloužit jako zázemí pro dotankování pohonných hmot,“ doplnil generál Bečvář.
Návrat armády do kraje velmi vítá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.
„Na území Karlovarského kraje působilo v minulosti až 20 tisíc vojáků, vojenská kasárna byla prakticky napříč regionem. Samotný Krajský úřad Karlovarského kraje vznikl z bývalých kasáren, totéž Krajská knihovna Karlovy Vary. Pak však postupně došlo k odchodu vojáků, jako poslední se zavřela kasárna v Klimentově u Mariánských Lázní, a to v roce 2004. Přitom kraj sousedí na západě s Bavorskem a Saskem, délka hranice je 240 kilometrů. Jsem v čele Bezpečnostní rady kraje se svými kolegy z Integrovaného záchranného systému a dalšími členy a je pro nás klíčové zajistit bezpečnost regionu. Pokud se vrátí armáda, tak by to spolu se založením střední vojenské školy mohlo pomoci zastavit odliv obyvatel z Karlovarského kraje. Byla bych ráda, abychom záměr do měsíce stvrdili společným prohlášením Ministerstva obrany ČR, Armády ČR a Karlovarského kraje,“ vysvětlila hejtmanka.
Ministerstvo obrany zvažuje také zavedení speciálního vojenského technického oboru v rámci některé krajské střední školy. V současnosti totiž absolventi základních škol mohou studovat pouze v Moravské Třebové, kde je specializovaná vojenská střední škola. Kraj ve spolupráci s ministerstvem vytipuje vhodnou školu, kde by se obor mohl zavést, ověří se také zájem studentů. Jak uvedl ministr Martin Stropnický, nový obor by se mohl otevřít už od příštího školního roku.
Přítomnost armády v regionu by mohla mít pozitivní vliv i na budoucí rozvoj kraje.
„Je to další argument, proč urychlit dostavbu D6 a s tím souvisí i silniční napojení do Radošova, kudy se vojenská technika bude přesouvat,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok, který také připomněl, že je připravena stavba tří úseků D6, jež by měla začít v listopadu letošního roku.
V letech 1958 až 1991 bylo na území Karlovarského kraje okolo 20 tisíc vojáků. Vojenská kasárna byla rozmístěna rovnoměrně po celém regionu. Jednalo se o motostřelecké nebo dělostřelecké pluky, spojovací či ženijní prapory a další. Poslední vojenská posádka v regionu, ve Velké Hleďsebi, byla zrušena v roce 2004.
Zdroj: Krajské listy Karlovarského kraje
