Zároveň trvají na tom, aby stát respektoval memorandum uzavřené mezi Ministerstvem dopravy ČR, Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR o tom, že si kraje budou moci určit úseky silnic I. třídy, kde by byla od příštího roku stanovena nulová sazba mýta. Hejtmani rovněž zdůraznili, že musí být dofinancován nečekaný nárůst mezd v sociálních službách. Po jednání Rady Asociace krajů 11. dubna v Plzni to potvrdila její předsedkyně Jana Mračková Vildumetzová.
„Musíme trvat na tom, aby stát dodržel veřejný příslib, že poskytne krajům finance na opravy silnic II. a III. tříd. A jestliže má problém finance ve státním rozpočtu najít, může využít například peníze určené na opravy a údržbu silnic I. tříd. Zatímco kraje se starají o více než 48 tisíc kilometrů silnic II. a III. tříd včetně 12 tisíc mostů, stát spravuje necelých 6 tisíc kilometrů silnic I. třídy. Stát vyčlenil letos na opravy a údržbu těchto silnic 8,5 miliardy korun, na opravy podstatně rozsáhlejší krajské silniční sítě má problém dát 4 miliardy. V krajích přitom narůstá nejistota, nemůžeme soutěžit jednotlivé úseky, kde se opravy plánují, nevíme, kdy budeme moci zahájit práce,“ řekla předsedkyně Rady Asociace krajů.
Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard pro úplnost dodal, že samotný Plzeňský kraj dává na opravy svých silnic pětinu krajského rozpočtu.
Hejtmani zároveň předložili přehled úseků v jednotlivých krajích, kde chtějí stanovit nulovou sazbu mýta.
„Stát přišel s tím, že chce rozšířit platbu mýtného na 900 kilometrů silnic I. tříd od roku 2020, to nevymyslely kraje. Logicky jsme se proto obávali, aby se těžká doprava nepřesunula na „dvojky a trojky“ a do obcí. Z toho důvodu jsme uzavřeli memorandum s ministerstvem dopravy a využili nabídky stanovit po dohodě s městy a obcemi úseky silnic I. třídy v regionech s nulovou sazbou mýta. A trváme na tom, aby bylo memorandum naplněno,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, který tak reagoval na informaci, že ministerstvo dopravy nyní poslalo k připomínkování vyhlášku, která obsahuje změny v původně plánovaných úsecích, kde by se mýto mělo platit.
Diskutovalo se i o nutnosti dofinancování sociálních služeb v krajích.
„Původně bylo na sociální služby v krajích alokováno ve státním rozpočtu 15,7 miliardy korun. Kraje ale obdržely 15,1 miliardy. Navíc koncem roku přišla ministryně práce a sociálních věcí s nečekaným navýšením zvláštních příplatků pracovníkům v sociální sféře. Uvědomujeme si, jak náročnou práci vykonávají lidé v sociálních službách a měli by za to být placeni odpovídajícím způsobem. Nemůže se tak ale stát bez předchozího projednání s kraji, které s tím nepočítají ve svých rozpočtech. Proto jsme se domluvili, že budeme požadovat doplacení tohoto navýšení,“ vysvětlila Jana Mračková Vildumetzová.
Ta rovněž informovala hejtmany, že bude s ministryní jednat i o budoucnosti financování individuální projektů v sociální oblasti.
Představitelé krajů také uvítali informaci, že ministr školství nabídl setkání se zástupci jednotlivých regionů, řediteli veřejných i soukromých škol, pracovníky České školní inspekce.
„Je to příležitost zanalyzovat situaci týkající se úrovně vzdělávání v konkrétním kraji a řešit další postup,“ řekla Jana Mračková Vildumetzová a připomněla, že se s ministrem shodli na jeho podpoře návrhu, na základě kterého kraje budou mít kompetenci vyjadřovat se k otevírání oborů a nastavení kapacity krajských středních škol.
Řeč byla i o investicích do zdravotnictví, na něž lze získat evropské peníze, nebo o síti Science center, která by bylo možné taktéž podpořit z evropských fondů.
Zdroj: Krajské listy Karlovarského kraje
