Koncert uvede Italské capriccio, fantazie pro orchestr Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893). Jeden z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů skladbu zkomponoval mezi lednem a květnem 1880. Inspirací se mu stal výlet do Říma, během kterého zažil karneval v plném proudu. Ve skladbě se tak objevují připomínky italské lidové hudby. Jde však o velmi volné prvky, proto autor původně zamýšlel nazvat skladbu Italská fantazie. V úvodu používá dokonce motiv volání polnice, které zaslechl z hotelu, kde hrál Italský jezdecký pluk. Premiéru mělo dílo v Moskvě 18. prosince 1880, orchestr řídil Nikolaj Rubinstein.
V následné Čajkovského skladbě Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr se představí vynikající mladý český violoncellista Tomáš Jamník. Skladba patří k základnímu repertoáru každého violoncellisty. Kouzlo této kompozice přitahuje posluchače už téměř 140 let stejně tak, jako violoncellisty přitahuje snaha utkat se s interpretačními záludnostmi, ale také krásou tohoto díla. Sedm variací skýtá sólistovi možnost ukázat všechny polohy svého umění, poslední variace je virtuózním kouskem s nároky jak na techniku sólisty, tak na jeho souhru s orchestrem.
Styl skladby je inspirován Mozartem, Čajkovského vzorem. Téma díla není však rokokového původu, ale původním Čajkovského tématem napsaným v rokokovém stylu.
Čajkovskij skladbu napsal v roce 1876 pro a s pomocí Wilhelma Fitzenhagena, německého violoncellisty a kolegy, profesora na moskevské konzervatoři. Fitzenhagen dílo premiérově provedl v Moskvě 30. listopadu 1877, orchestr dirigoval Nikolaj Rubinstein.
Čajkovskij ve svém díle převážně spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Složil šest symfonií, symfonické básně, čtyři suity, smyčcová kvarteta, tři klavírní koncerty, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mimo jiné složil i deset oper, nejvíce ho ale proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka. Velmi populární, i mezi dospělými posluchači, je také pohádka Louskáček.
Koncert vyvrcholí Symfonií č. 2 e moll klavíristy, dirigenta a skladatele Sergeje Vasiljeviče Rachmaninova (1873 - 1943), představitele pozdně romantického období.
Rachmaninov patří mezi nejuváděnější autory. Byl vynikajícím klavíristou a komponoval tedy především pro klavír. S čistě symfonickou tvorbou neměl z počátku vůbec úspěch. Premiéra jeho 1. symfonie v roce 1891 dopadla velmi neúspěšně, skladatel dokonce přestal na tři roky zcela komponovat a věnoval se jen interpretačnímu umění.
K práci na druhé symfonii se odhodlal přistoupit po velmi dlouhé době, teprve v letech 1906 - 1907. V tu dobu ale již byl úspěšným skladatelem, sláva a jedinečnost jeho díla se rychle šířila z Ruska do celého světa díky jeho dílům z přelomu 19. a 20. století, zejména pak po Druhém klavírním koncertě z roku 1901.
Přes prvotní úspěch 2. symfonie Sergeje Rachmaninova, který osobně řídil její premiéru 8. února 1908 v Sankt Petěrburgu, žila na pódiích dlouhá léta především jeho tvorba spjatá s klavírem - sólové skladby a koncerty. Svou třetí symfonii napsal skladatel v roce 1936, ve svých třiapadesáti letech.
Díky politické situaci po revoluci v roce 1917 hledal Rachmaninov útočiště pro sebe a svou rodinu kdekoliv to bude možné. Využil nabídky ke koncertnímu turné po Švédsku a 23. prosince s celou rodinou odcestoval. Nikdy se do Ruska už nevrátili. Rachmaninov zemřel v roce 1943 v Kalifornii.
V poslední době doznává renesance skladatelova čistě symfonická tvorba, je často provozována a existuje již několik kompletních nahrávek celého Rachmaninovova symfonického díla.
Tomáš Jamník, český violoncellista v současnosti žijící v Berlíně, je absolventem pražské HAMU a berlínské Universität der Künste. Již ve svých jedenadvaceti letech zvítězil v roce 2006 na mezinárodní soutěži Pražské Jaro, kde obdržel řadu dalších zvláštních cen. Stal se též finalistou a držitelem zvláštní ceny na soutěži Pierre Fourniere Award 2011 v Londýně. Vzdělání si prohloubil na mnoha mistrovských kurzech vedených předními světovými violoncellisty. V roce 2010 se zúčastnil konkurzu a v mezinárodní konkurenci získal místo v renomované Karajanově Akademii v Berlíně. V rámci této akademie vystupoval jako člen Berlínské filharmonie.
Tomáš Jamník spolupracuje s mnoha světovými orchestry, vystupoval v řadě evropských zemí, v Izraeli, Japonsku, Jižní Koreji a Spojených státech. Vystupuje rovněž jako komorní hráč v různých formacích. Je zakládajícím členem Dvořákova Tria spolu s houslistou Janem Fišerem a klavíristou Ivo Kahánkem.
Jeho debutové album u firmy Supraphon v roce 2007 - s klavíristou Ivo Kahánkem a díly Janáčka, Martinů a Kabeláče - bylo časopisem Harmonie označeno jako „český debut desetiletí“. V roce 2010 natočil pro Supraphon kompletní dílo Antonína Dvořáka pro violoncello a orchestr se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Tomášem Netopilem. Tomáš Jamník se též často věnuje soudobé hudbě, v poslední době natočil či provedl díla Ondřeje Kukala, Jiřího Gemrota, Slavomíra Hořínky či Marko Ivanoviće.
Orchestr bude řídit dirigent Jiří Štrunc. Vystudoval hru na housle na konzervatoři v Plzni a obor dirigování na Akademii múzických umění v Praze. V roce 1993 absolvoval studijní pobyt v Guildhall School of Music v Londýně a mistrovské kurzy u prof. Helmutha Rillinga. Získal řadu ocenění na dirigentské soutěži Pražského jara 1995. Od začátku své profesionální kariéry se Jiří Štrunc soustavně věnuje intenzivní spolupráci jak s operními domy, tak i se symfonickými orchestry v České republice i v zahraničí. Od roku 1997 je stálým dirigentem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde nastudoval několik desítek operních titulů českého i světového repertoáru. V letech 2006 až 2011 byl dirigentem Státní opery Praha, od ledna 2012 je dirigentem Opery Národního divadla.
Jiří Štrunc se soustavně věnuje také symfonické hudbě. V letech 1996–2000 působil jako dirigent Karlovarského symfonického orchestru, v sezoně 2010/2011 zde byl šéfdirigentem a poté se stal hostujícím dirigentem. Od roku 2004 pravidelně spolupracuje s japonskými Gunma Symphony Orchestra a Yamagata Symphonic Orchestra a s řadou domácích symfonických orchestrů.
Pravidelně vystupuje na mezinárodních hudebních festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. Pedagogicky působí Jiří Štrunc od roku 1992 na konzervatoři v Plzni.
Zdroj: Lev Havlíček, styk KSO s veřejností
