„Situace v Karlovarské krajské nemocnici se postupně lepší. Nicméně bychom to říkali s jakousi opatrností, protože celostátní čísla ukazují spíše na to, že se opět zvedá počet nemocných. A k nám do nemocnice to pravděpodobně třeba s týdenním až dvoutýdenním zpožděním dorazí bohužel zřejmě také. Co se týká pomoci, tak ta je ze všech stran. Pomáhaly nám studentky Střední zdravotnické školy, složky Integrovaného záchranného systému, ať už to byli hasiči, armáda či Policie ČR. Chvílemi jsme se dostali do situace, že nám chybělo až 80 členů personálu a v takovýchto situacích jste vděční za jakoukoliv pomoc,“ uvedl mluvčí KKN Vladislav Podracký.
Mezi pomocníky se objevili i příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR z Karlovarského kraje, kteří mohli pomáhat i přímo v péči o covidové pacienty.
„Ti hasiči, kteří byli u nás v nemocnici, měli dvojí vzdělání. Tzn., že kromě toho, že jsou hasiči a je to jejich profese, tak zároveň jsou zdravotničtí záchranáři, a to jim umožňovalo, že mohli vykonávat i odbornou činnost na rozdíl od vojáků, kteří se spíše soustředili na pomocné práce, např. pomáhali sestrám v manipulaci s těžkými pacienty, příp. s rozvozem jídla, krmením pacientů atd.. Zdravotničtí záchranáři se mohou podílet i přímo na provozu,“ vysvětlil Podracký.
Dlouhé měsíce trvající pracovní vypětí zdravotníků má vliv i na část veřejnosti, která s nimi soucítí a snaží se jim poskytnout nejrůznější podporu. Do nemocnice v Karlových Varech i Chebu přinášejí domácí koláče, občerstvení, sladkosti a další dary, aby vyjádřili svou solidaritu s těmi, kteří zachraňují životy. Dopady nákazy na provoz zařízení jsou mimořádné.
„Ten vliv je v mnoha faktorech. První, asi nejzásadnější, tak jsou zaměstnanci, kteří jsou samozřejmě fyzicky i psychicky vyčerpáni, protože to není nic jednoduchého pracovat v tomto režimu – pracovat v ochranných prostředcích, ve kterých na oddělení vydržíte 3, max. 4 hodiny. Pak z toho opravdu musíte ven, protože je to velmi nepříjemné a náročné. Samozřejmě je zde i stránka ekonomická. Na nemocnici to má dopad i z hlediska financí. Máme zvýšené náklady např. na ochranné pomůcky, testování, včetně vlastních zaměstnanců apod. Poslední asi takový nejzásadnější dopad se týká hlavně veřejnosti – jsou to plánované operace. V tuto chvíli nemocnice jede akutní péči, která je naprosto nezbytná, protože daná nemoc či zranění ohrožuje pacienta na životě. Z plánované péče děláme pouze výkony, kde hrozí, že by mohlo dojít ke zdravotní újmě. Tzn., ne k ohrožení života, ale např. ke zhoršení stavu pacienta. Jsou to např. onkologické výkony, ale i dětská chirurgie, kdy u dětí je vývoj poměrně rychlý, dynamický atd. Nicméně bohužel ty zbytné operace, kdy onemocnění nejsou tak zásadní, jako např. náhrady kyčelních či kolenních kloubů apod., tak ty zatím musíme stále ještě odkládat,“ shrnul hlavní aspekty situace Podracký.
Nemocnice se připravuje na nejrůznější scénáře vývoje, a tak průběžně doplňuje ochranné prostředky i zdravotnický materiál.
„Trošku doufáme v to, že se situace zlepší. Nicméně jsme připraveni i na tu horší variantu,“ dodal mluvčí Vladislav Podracký.
