Pokud se prasata na oznamovateli uváděných místech v době příjezdu hlídky ještě pohybují, mohou se je strážníci snažit zahnat výstražnými zvukovými signály nebo pokřikem. Že by snad mohli sáhnout po služební zbrani a kňoura na místě odstřelit, jak si někteří lidé představují, to vůbec nepřichází v úvahu. Střílet po přemnožené černé zvěři v intravilánu města nemohou bez zvláštního povolení ani myslivci.
Podle zástupce velitele městské policie Jiřího Nováka by mohl strážník použít služební zbraň pouze v případě, že by byl divočákem napaden a ohrožen na zdraví a na životě. A je otázkou, zda by pistole, kterou strážníci mají, na téměř dvou set kilogramového kance stačila. Na skolení divokého prasete je zapotřebí účinná zbraň, takovou ale policie běžně nedisponuje. Tyto zbraně mají myslivci, jenomže těm se v blízkosti obydlené zástavby z pochopitelných důvodů dvakrát střílet nechce. Rizika s tím spojená jsou příliš velká, myslivec je zodpovědný v podstatě za všechno. Od možného postřelení člověka po škody na majetku. Například kulovnice má totiž dostřel až tři kilometry.
„Přestože je vyhnání divokých prasat z města velmi obtížné a komplikované, hledáme řešení, jak invazi divočáků do obydlených částí Sokolova zastavit či zmírnit. Pořídili jsme elektronické odpuzovače, jednáme s odborníky na tuto problematiku,“ uvedla starostka Renata Oulehlová.
Přemnožení prasat představuje v Karlovarském kraji problém již několik let. V podmínkách současného zemědělského využívání krajiny nachází spárkatá zvěř ideální podmínky k životu a rozmnožování. V rozsáhlých plochách monokulturních plodin má nejen dostatek potravy, ale především klidu, jelikož v lesních porostech je díky rozmachu rekreační turistiky neustále rušena. Při tomto vyrušení a po sklizni zemědělských ploch tak divoká prasata nachází útočiště v blízkosti měst, kdy převážně poblíž zahrádkářských kolonií mají k dispozici dost potravy, působí škody na kulturách a postupně se adaptuje na zvýšený pohyb lidí. Odlov zvěře patří mezi základní a v současnosti jediné řešení, jak udržet přiměřené stavy v ekosystému. Samotný lov na nehonebních pozemcích v zastavěných částech obcí je ovšem velmi rizikový z důvodu zajištění bezpečnosti obyvatel při střelbě, lov vyžaduje povolení orgánu státní správy myslivosti.
Podle Karla Jakobce, sokolovského místostarosty a krajského radního pro životní prostředí, si současnou neúnosnou situaci uvědomují i státní instituce a vládní orgány. Proto vláda schválila vloni v říjnu takzvané zástřelné ve výši 2000 korun. Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého lze poskytnout na každý kus, kterým byl v příslušné honitbě v hospodářském roce překročen roční průměr odlovu prasat divokých ve stejné honitbě za tři hospodářské roky bezprostředně předcházející hospodářskému roku, za který je finanční příspěvek požadován.
„S touto iniciativou přišel ještě dříve Karlovarský kraj, který měl od roku 2016 svůj dotační program na odstřel divokých prasat a za odstřelený kus vyplácel 1000 korun. Tento program v podstatě poté převzal stát,“ konstatoval Karel Jakobec.
Divoká prasata, která pronikají do intravilánu města a páchají zde škody na zeleni, budou ve volnočasovém areálu lesoparku Bohemia zahánět ultrazvukové odpuzovače.
„Město Sokolov je sem umístí i díky dotaci ve výši 50 000 korun, kterou na jejich pořízení získalo od Karlovarského kraje. Dotace je poskytována z rozpočtu kraje v rámci programu na snížení výskytu prasete divokého v obydlených a obyvateli jinak využívaných oblastech Karlovarského kraje,“ dodal Jakobec.
Ve městě Sokolov byl zaznamenán problém s výskytem divočáků v centru města – v obou parcích a kolem Starého náměstí, kam se dostávají většinou z lesního pozemku v lokalitě Antonín, v areálu Bohemia, dále v části Šenvert, a u koupaliště Michal. Divočáci se běžně pohybují při okrajích zástavby i v dalších lokalitách. Určitým řešením současné situace je navyšování odstřelu černé zvěře na honebních pozemcích v bezprostředním okolí města a na některých vybraných nehonebních pozemcích. K těm patří třeba část Šenverta nebo v lokalitě koupaliště Michal. Lokalita Bohemia byla prověřována z hlediska možného povolení lovu na nehonebních pozemcích, ale riziko provádění odlovu v této lokalitě bylo shledáno jako příliš vysoké z hlediska bezpečnosti obyvatel města. Z důvodu nepřiměřeného rizika nelze povolit odlov i v dalších lokalitách výskytu (například městské parky). I pokud by město takové povolení vydalo, nemá žádné prostředky, aby donutilo pověřené osoby odlov provést. Jedná se o povolení odlovu, nikoliv jeho nařízení.
Co dělat při setkání s černou zvěří, což přestává být při přemnožení divočáků výjimečným zážitkem? Myslivci radí zachovat klid, nepřibližovat se k prasatům a nechat jim prostor, aby mohla utéct. Pozor na jarní období, kdy jsou samice kvůli mladým omezené v pohybu a mohou se agresivně bránit. Větší útočnost budou určitě projevovat, pokud člověka uvidí v doprovodu psa. Majitelé psů by měli v místech, kde se divočáci vyskytují, důsledně držet psa na vodítku. Vždy je třeba brát v úvahu, že pokud bude divočák cítit, že má prostor v klidu opustit scénu, velice pravděpodobně to udělá. Pokud se bude cítit ohrožen, může zaútočit.
Za přítomnost černé zvěře ve městech mohou často i lidé. Pozvánkou k hostině může být pro divoká prasata třeba založení skládky bioodpadu nebo nepořádek a odpadky kolem popelnic. Jsou případy, kdy zahrádkáři své přebytky přehodí přes plot kolonie a potom se diví, že to přiláká divočáky.
Přemnožení černé zvěře je globálním problémem a návštěvy divočáků řeší nejen Sokolov, ale možná stovky měst a obcí v Česku. Vzkaz jedné z obyvatelek Sokolova vedení města, která napsala, ať jeho obyvatele zbaví divočáků, je sice pochopitelný, ale těžko splnitelný. Na účinné řešení, jak prasata spolehlivě vypudit z obcí, zatím nepřišli nikde. Například v Berlíně žije společenství divokých prasat už několik generací a podle myslivců se s tím dá jen těžko něco dělat. Stěhování původně divoké zvěře, kterou člověk připravuje o její přirozené prostředí, se už dávno stalo realitou.
Zdroj: město Sokolov
