„Je to krásný pocit, že po 60 letech se knihovna přestěhovala do nových prostor. Od roku 1960 jsme sídlili v sokolovském zámku. A protože je zde dnes hodně lidí, tak již máme kladné ohlasy na budovu. Jsme moc rádi a doufáme, že budeme sloužit čtenářům,“ uvedla ředitelka Městské knihovny Sokolov Daniela Drobečková.
Ve snaze přesunout knihovnu na Staré náměstí hrálo důležitou roli hned několik faktorů.
„Hlavním důvodem byla bezbariérovost. A určitě komfort pro čtenáře i pro zaměstnance naší knihovny,“ zmínila hledisko starostka Sokolova Renata Oulehlová.
„Pokud jsme vždy před zastupiteli obhajovali částku, kterou bychom měli dát do knihovny, tak jsme to dělali i s tím argumentem, že přeci jen jsme slíbili všem podnikatelům, kteří podnikají na Starém náměstí, že budeme chtít nějakým způsobem to Staré náměstí oživit. Městskou knihovnou ročně projdou deseti tisíce lidí. Pevně věřím, že podnikatelé, kteří zde jsou, si k nim najdou cestu, resp. najdou nějakou komunikaci, aby si návštěvníci knihovny našli cestu nejen za krásnou, kvalitní, pěknou a radost tvořící knihou, ale aby si našli i cestu k nim za jejich produkty,“ doplnil další důležitý argument místostarosta Sokolova Jan Picka.
Kromě firmy, která provedla během roku a půl celkovou rekonstrukci dvou domů, museli přidat ruce k dílu i zaměstnanci knihovny.
„My jsme začali se stěhováním 24. července. Do té doby – od 1. července, měli pracovníci dovolenou. Dne 24. července jsme začali a skončili jsme včera,“ přiblížila Drobečková.
V knihovně se nachází řada zajímavých prostorů včetně přednáškových sálů i zimní zahrady.
„Celé to vzniklo z konceptu, že tato část domu je otočena do dvora. Tzn., že zde všude jsou samé různé přístavky, nástavky, roztříštěné fasády, není to jednolité, co je do Starého náměstí. Takže jsem chtěla v konceptu zachovat princip roztříštěnosti. Proto je to malý objekt, pak jakási mezera a pak dřevěný objekt. Dřevo má simulovat dvorní boudy – prostě dvůr. Původně zde byla navržena venkovní terasa na posezení. Knihovna přišla ale s tím, že by chtěla prostor využívat celoročně. A protože jsem ho nechtěla zacpat hmotou jako takovou, tak z toho vznikla zimní terasa. Je odlehčená, skleněná a zachovává pořád ten pocit rozbitosti a ne veliké hmoty,“ popsala koncept autorka projektové dokumentace architektka Olga Růžičková.
V novém prostředí si rychle zvykli zaměstnanci, kteří mají nádherné kanceláře v podkroví. Líbit by se zde ale mělo líbit i návštěvníkům, pro které je zde přichystána řada zajímavých zákoutí.
„Já jsme se snažila vycházet z toho, aby knihovna byla lidumilná, aby lidem vyšla vstříc a nebyly to jen regály s knihami. Původně jsem měla představu, že právě dřevěná vestavba, co je zde, ta nástavba, budou sklady. Pak mi ale řekli, že se preferuje výběr volný, tzn. regálový, tak jsem se snažila vytvořit nějaká minimální zákoutí, která budou příjemná na posezení, na to vzít si knížku z regálu a pak si jí prolistovat a ne stát u regálu. Proto jsou zde různě rozestavěné taburety a různé formy sezení. Tak to je takové asi jediné. A další co byla ještě věc, byl požadavek, protože knihovna pořádá spoustu kulturních akcí. Takže celé přízemí je víceméně koncipováno na to, aby bylo právě pro tyto akce, které ani nemusí přímo souviset s knihovnou – např. různé přednášky, výstavy, koncerty. Je tam velký sál, který lze využívat samostatně po uzavření knihovny a je mu k dispozici zázemí knihovny spolu s malým sálem, s kuchyňkou. Takže ve velkém sále může být koncert, v malém sále příprava rautu, kuchyňka – kafíčko. Prostory jde pak propojit. Může to být po době uzavření knihovny, kdy se zamknou jednotlivé prostory. Toto funguje zcela samostatně – bez jakýchkoliv dalších potřebných úprav,“ dodala Růžičková.
Během slavnostního dne zahájení provozu se také přestavil projekt pracovníků a klientů Denního centra Mateřídouška s názvem No problem.
Ve 14 hodin se pak před knihovnou konalo vystoupení youtubera a vlogera Taryho. Program uzavřela beseda s Jiřím Werichem Petráškem.
