„Myšlenka byla uctít památku obětí holocaustu konkrétně v době výročí Křišťálové noci. Tzn. v době 9., 10. a 11. listopadu, kdy v roce 1938 byly vypáleny synagogy, a to byla největší předzvěst holocaustu. A nás napadlo, protože v několika městech regionu již jsou Kameny zmizelých umístěny, konkrétně Ostrov, Karlovy Vary či Chodov, a v Sokolově pořád taková připomínka chyběla, kdy v Sokolově přeci jen bydlela celá řada židovských rodin a několik desítek, bylo to min. přes sto obyvatel předválečného Sokolova, se stalo obětí holocaustu. Proto jsme se rozhodli poprvé, ale rozhodně ne naposledy, uctít památku aspoň tedy z počátku dvou obětí položením těchto Stolpersteinů neboli Kamenů zmizelých,“ vysvětlil historik a iniciátor akce Vladimír Bružeňák.
Kamenná dlaždička pokrytá leštěným kovem sice nemá velkou hodnotu z hlediska materiálů, ale její význam tkví v připomínce historie města a domů, před kterými se kameny zmizelých nacházejí.
„Ono to bylo celkem složité rozhodnout se, kterým obětem holocaustu bude tedy tato památka věnována v Sokolově. Kameny se umisťují před domy, kde ten člověk žil a v Sokolově celá řada těchto domů v minulých desetiletích zmizela. Přesto na našem Starém náměstí, kde celá řada židovských rodin žila a obchodovala, řada domů tedy zachována je. Proto jsme se rozhodli právě přímo na Starém náměstí sem před dům, kde bydlela rodina Herrmannů a před dům za mnou, kde bydlela rodina Steinigerů, jsme vybrali zástupce těchto dvou rodin a před jejich domy jsme tyto kameny položili,“ přiblížil kameny historik a učitel zdejšího Gymmnázia.
Vedení města myšlenku kamenů zmizelých podporuje a vítá jako memento minulosti.
„Abychom ještě více zdůraznili to nesmírné utrpení, které židé za 2. světové války museli podstoupit. Obrovské díky patří panu dr. Bružeňákovi, který vše zdokumentoval a je takovou dobrou duší všech těchto aktivit. Díky němu se dozvídáme o našich předcích, kteří žili v našem městě,“ uvedla starostka Sokolova Renata Oulehlová.
V Sokolově v minulosti žilo okolo dvou stovek židovských obyvatel.
„Ono záleží na roce. Protože postupně ve 30. letech kvůli ekonomické krizi, příp. potom kvůli nástupu nacismu v sousedním Německu, ale i tady, odcházeli. Takže je to nějakých 170 až 200 zhruba osob. Nicméně oni tvořili celkem dost zajímavou vrstvu obyvatelstva. Jednak celá řada z nich byli významní obchodníci v oblasti právě Starého náměstí a okolí. Nicméně celá řada z nich se zapojovala i do kulturního a politického života. Třeba dům, před kterým stojíme a který vlastnila rodina Herrmannů, kde jsme jeden z kamenů položili Grétě Herrmannové, tak její otec byl např. Radním Sokolova. Dále byl propagátorem hudby a byl i členem místního orchestru dělnického. Oni byli vlastně i celkem dost kulturně na výši - právníci, lékaři. Řekl bych, že tvořili jednu z části elit předválečného Sokolova,“ popsal Bružeňák.
Druhý z kamenů je před domem, ve kterém žila rodina Steinigerů. Na Starém náměstí vlastnila dva domy, kde provozovala obchod s papírem, pivnici či krejčovství, ale také lékárnu a advokátní kanceláře. Historik Vladimír Bružeňák by rád v budoucnu zpracoval s dalšími autory ucelenou publikaci mapující život židovských rodin na Sokolovsku.
