„Ty, teré už probíhají a dokončuje se akreditace, tak je to se Západočeskou univerzitou, obor kinantropologie. Je to zdravotní obor, který pomůže jak zaměstnavatelům v lázeňské oblasti, tak zdravotnickým zařízením. Je to nauka o pohybu. Ten by měl být spuštěn v roce 2024/2025 akademickém roce a zároveň probíhá akreditace u odborného technického oboru Management a digitální technologie, který připravovala Západočeská univerzita ve spolupráci s Hochschule Amberg-Weiden, je to multilinguální studium. Bude se studovat jak na české, tak německé straně, včetně právě odborné praxe,“ přiblížil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
O tom, kde by polytechnická škola mohla sídlit se ještě povedou jednání.
„Jsou v současnosti dva názorové proudy a to rozhodování bude poté, co se přiřadí všechny plusy a mínusy. To jedno řešení je bývalé učiliště v Královském Poříčí, které nabízí kompletní infrastrukturu s poměrně malými investicemi a mohl by se z toho stát do budoucna v podstatě nový kampus. Nicméně vnímáme, že atraktivita lokality je velmi rizikovým faktorem, co se týče zájmu studentů. Proto i Královské Poříčí má toto v uvozovkách poměrně značné mínus. Bavíme se proto i o decentralizované polytechnice, která by byla rozdělena na, řekněme, ekonomické a odborné obory do Chebu, do stávající Západočeské univerzity a zdravotní a další všeobecné obory by mohly být vyučovány v Karlových Varech, ať je to dneska Městská škola na nábřeží Jana Palacha anebo další objekty, které by pro to byly vyčleněny,“ dodal Kulhánek.
Panelové diskuse na téma duálního vzdělávání se účastnil také ministr školství Mikuláš Bek, prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček a také zástupci firem, základních i středních škol, ale i představitelé měst či poslanci z regionu. Prezentovaly se zde mimo jiné výsledky tříletého projektu duálního vzdělávání, do kterého se zapojilo devět firem a pět středních škol s třinácti obory, které jsou učební i maturitní a celkem 125 žáků.
„Zkoušeli jsme, aby žáci byli už od prvního ročníku v těch daných firmách a po celou dobu studia právě jenom u toho jednoho zaměstnavatele a v co největší možné míře. Takže ta spolupráce spočívala v tom, že se museli se školou domlouvat, jakou část té výuky zajistí, protože jsou dané nějaké školní vzdělávací programy, kde vlastně je přesně dáno, co se v tom daném oboru musí ti žáci naučit. Takže to všechno musela potom na sebe převzít ta firma a musela zajistit, aby měla dostatečné i vybavení, třeba strojní a dostatečné i lidský personál na to, který ty žáky učil. Takže my jsme to testovali po ty tři roky. Zjistili jsme různé poznatky, výhody i nevýhody. Dnes se tady určitě dozvíte i od těch samotných firem, ale například jsme zjistili, že není u některých, možná většiny, oborů úplně ideální opravdu žáky tam dávat už úplně od toho samého začátku, od toho prvního ročníku, protože je dobré třeba úplně ty nějaké základy naučit opravdu v té škole a třeba postupně od toho druhého pololetí prvního ročníku, aby docházeli do těch firem. Podařilo se nám třeba i prosadit obor řidič, což byla taková dlouhá aktivita dopravních firem Hospodářské komory, kdy se nám podařilo prosadit, že společně s oborem automechanik v prvním ročníku studují společně a pak už se začínají specializovat na řidiče,“ popsala Lenka Mansfeldová, ředitelka Krajské hospodářského komory Karlovarského kraje.
Zkušenosti a výsledky z pilotního zavádění prvků duálního vzdělávání v Karlovarském kraji chce podle slov ministra Beka využít při přípravě legislativy, která by měla umožnit, aby systém mohl fungovat standardně, nikoliv pouze v ojedinělých případech.
